.jpg)
Nový výzkum zjistil, po kterém rodiči se dědí inteligence
Nový výzkum objevil, že lidé se rodí s geny, které se chovají jinak podle toho, zda byly zděděné po matce nebo po otci.
S dalším zkoumáním došli k nadmíru překvapivému závěru, co se týče dědění inteligenčních schopností jejich potomků.
Zjistili, že za inteligenci jejich dětí jsou převážně zodpovědné geny zděděné po matce.
Vědci věděli už dlouhá léta, že inteligence je rys, který se dědí. Nicméně až dodnes si mysleli, že inteligence se dědí stejně po otci, tak po matce.
Několik současných studií však tento předpoklad nepotvrdilo. Naopak, ukázaly, že děti s největší pravděpodobností zdědí inteligenční vlohy po své matce.
Proč se inteligence dědí po hlavně po matce
Důvodem pro tento jev je skutečnost, že geny zodpovědné za inteligenci se nacházejí na chromozomu X (matky je mají až 2, otcové pouze 1).
Výzkumníci na německé univerzitě v Ulmu zjistili, že mnohé geny a zvláště ty, které jsou odpovědné za kognitivní schopnosti jsou lokalizovány právě na X chromozomech.
Podobnou studii, která potvrdila výše uvedená zjištění, uskutečnili i vědci z Ústavu medicínského výzkumu z Glasgowa.
V roce 1994 výzkumníci provedli průzkum mezi 12.686 mladými lidmi ve věku 14 až 22 let. Zohlednili při tom několik faktorů, jako jsou IQ dítěte, rasa, vzdělání a socioekonomický status.
Závěr byl ten, že nejlepším faktorem na předvídání inteligence dítěte je inteligence jeho matky. Ve zkoumaném vzorku se inteligence dětí pohybovala v průměru jen 15 bodů od jejich matky.
Další faktory určující inteligenci dítěte
Inteligence dítěte nezávisí jen na jeho matce.
Další studie ukazují, že matky hrají klíčovou, ba dokonce až intimní, roli při emocionálním rozvoji svých dětí. Je to hlavně kvůli jejich fyzickému a psychickému poutu během výchovy.
Například výzkumníci na Univerzitě v Minesotě zjistili, že děti, které si do 2. roku života vytvořili silné pouto na svou matku, měli schopnost hrát komplexní hry se symboly.
Zjištění naznačují, že silné pouto s matkou podporuje přirozenou zvědavost a také sebevědomí při řešení problémů bez projevování frustrace nebo změn v náladě.
Znamená to, že matky, které spolu se svými dětmi řeší problémy, tím zároveň stimulují rozvoj jejich potenciálu.
Jiná studie, provedená na Univerzitě ve Washingtonu, ukázala důležitost emocionálního vztahu pro rozvoj mozku.
Výzkumníci strávili 7 let analyzováním toho, jaký vztah mají matky ke svým dětem a jak tento vztah na děti ovlivňuje.
Zjistili, že ve věku 13 let se hipokampus (část mozku zodpovědná za konsolidaci a zpracování informací z krátkodobé do dlouhodobé paměti a prostorovou orientaci) těchto dětí, kterým se dostávalo emocionální podpory matky, je o 10 % větší než hipokampus dětí, jejichž matky si od nich držely emocionální odstup.
Studie na myších potvrzují pozorování u lidí
Jedna z prvních studii v této oblasti se uskutečnila na Univerzitě v Cambridge v roce 1984. Tehdy uměle vytvořili embrya (v podstatě klony) myší, které měly geny jen z matky nebo jen z otce.
Avšak po implantování takových embryí do dělohy, embrya zahynula. Takto objevili, že jisté geny se aktivují pouze tehdy, pokud byly získány z matky a jiné zase, pokud byly získány od otce.
Například geny od otce jsou důležité k tomu, aby začala růst placenta.
Vědci hypotetizovali, že geny důležité pro vývoj embrya budou mít zároveň významný vliv na rozvoj funkcí mozku i u ostatních savců, včetně lidí.
Měli však problém dokázat tuto teorii, protože embrya s geny pouze od jednoho z rodičů rychle hynula.
Tento problém vyřešili až později s rozvojem genového inženýrství. Když vytvořili geneticky modifikovaná embrya, která měla více genů od matky, myším se vyvinuly větší hlavy a mozky.
Na druhou stranu, myši s převahou genů od otce měly menší mozky, ale větší těla.
Jak geny matky a otce ovlivňují mozkové funkce
Tato zjištění pomohla vědcům identifikovat buňky, které obsahovaly geny jen od matky nebo jen od otce.
Zkoumali 6 různých částí mozku, které jsou zodpovědné za rozvoj složitých kognitivních funkcí jako například stravovací zvyky či paměť.
Buňky, které měly geny od otce, se akumulovaly v hypothalamus, amygdaly v preoptickí oblasti a přepážce, což jsou součásti limbického systému a odpovídají za funkce jako sex, jídlo či agrese.
Výzkumníci nenalezli žádné otcovské buňky v mozkové kůře, což je oblast zodpovědná za složité kognitivní funkce jako jsou inteligence, myšlení, jazyk či malování.
Závěr
Výzkumníci zdůrazňují, že tyto výsledky by neměly otce deprimovat. K vyřešení jakéhokoliv, i toho nejjednoduššího matematického problému, se musí zapojit i limbický systém, protože mozek pracuje jako celek.
Pokud se inteligence spojuje s racionálním uvažováním našich matek, pak je stejně ovlivňována intuicí a emocemi, které pocházejí od otců.
Nelze podceňovat ani vliv otců na rozvoj svých dětí a to hlavní tím, že budou pro ně emocionální přítomni.
Zdroj: NEW RESEARCH ESTABLISHES THAT INTELLIGENCE IS INHERITED FROM THE MOTHER