Až si toto přečtete, vodu po uvaření vajec už nikdy do dřezu nevylejete
V poslední době se vědecký tým z lékařského výzkumného oddělení na univerzitě v Birminghamu začal podrobně zabývat procesem vaření vajec a chemickými reakcemi, které při něm probíhají.
Složení vaječné skořápky
Od mala víme, že každé vejce je chráněno skořápkou. Ale z čeho je tato skořápka vlastně složená? Více než devadesát procent vaječné skořápky tvoří uhličitan vápenatý, který je rovněž součástí mušlí a křídy.
Kromě něj obsahuje skořápka dalších dvacet sedm prvků, jako je fosfor, fluor, křemík, zinek, hořčík, železo a měď. Při vaření vajec se mnoho z těchto prvků uvolňuje do vody ve formě iontů.
Praktická rada pro zahrádkáře
Doteď jsme zmiňovali obecně známé informace, ale vědci z Birminghamu objevili, že ionty vápníku, které se uvolňují do vody, mají výjimečnou schopnost pronikat do organických buněk a podporovat syntézu živin.
Tato voda je proto velmi cenná pro zahrádkáře, protože podporuje růst rostlin a je vhodná i pro namáčení semen, která pak rychleji a zdravěji klíčí.
Jak správně využít vodu z vaření vajec?
Po uvaření vajec je rychle zchlaďte ve studené vodě, aby se skořápka snadněji loupala. Vodu, ve které jste vajíčka vařili, také ochlaďte a přelijte ji do konvičky na zalévání rostlin. Kromě zalévání můžete touto vodou občas i rostliny postříkat, protože obsahuje minerální látky, které jsou pro rostliny, zejména vápník, velmi důležité.
Rostliny s nedostatkem vápníku poznáte podle zaschlých konců listů a hnědých skvrn. Použití této vody také pomáhá udržovat optimální kyselost půdy mezi 5,5 až 6,5 pH, což je pro většinu rostlin ideální.
Další zajímavosti o vaječné skořápce
Skořápka vajíčka se skládá ze tří vrstev: samotné skořápky, podskořápečné blány a kutikuly. Barvu skořápky ovlivňují pigmenty vytvářené ve sliznici dělohy slepice, což vysvětluje, proč mohou být vejce bílá, hnědá nebo béžová.
