Termografie (nebo termovize) nabízí příležitost pro mnohem dřívější odhalení onemocnění prsů, jak je to možné při samovyšetření, vyšetření lékařem nebo při mamografii samotné. 

Je to proto, že tato procedura může odhalit nejjemnější fyziologické změny, které doprovázejí patologie prsů, jestli je to rakovina, fibrocystické onemocnění, infekce nebo cévní onemocnění. Podle mého názoru termografie tvoří hlavní složku při prevenci rakoviny prsu.

Když jsem prováděla aktivní praxe, termografie byla důležitou součástí hodnocení zdraví mých pacientů a do dnešního dne ji velmi doporučuji svým klientům na mé webové stránce. Jen za 15 minut neinvazní, bezbolestného testování vás může termografické skenování upozornit na změny, které mohou naznačovat ranní stadia onemocnění prsu.

Ačkoliv termografie nemůže diagnostikovat rakovinu, skenování může odhalit vývoj nádoru, když má velikost špendlíkové hlavičky. Je to o 3 až 5 let dříve, než by to dokázala mamografie.

Co je to termografie?

Proč navzdory této rané možnosti odhalení patologických změn se ženy nerozhodnou pro pravidelné roční termografické vyšetření  a místo toho ročně podstupují mamografické vyšetření? Důvod souvisí se vzděláním, což je prosté a jednoduché. Mnoho žen totiž stále neví, že tento bezpečný a efektivní nástroj pro sledování zdravotního stavu prsů vůbec existuje.

Termografie nabízí příležitost pro mnohem dřívější odhalení onemocnění prsů, jak je to možné při samovyšetření, vyšetření lékařem nebo při mamografii samotné, protože tato procedura může odhalit nejjemnější fyziologické změny, které doprovázejí patologie prsů, zda je to rakovina, fibrocystické nemoci, infekce nebo cévní onemocnění.

Termografie využívá infračervené skenovací zařízení, které konvertuje infračervené záření emitované z povrchu pokožky do elektrických impulsů, které jsou barevně zobrazeny na monitoru. Toto vizuální zobrazení graficky mapuje tělesnou teplotu (samotná mapa se nazývá termogram). Spektrum barev na obrazovce naznačuje zvýšení nebo snížení množství infračerveného záření emitovaného z povrchu těla.

Vzhledem k vysokému stupni tepelné symetrie v normálním těle je možné jemné abnormální teplotní asymetrie snadno identifikovat. Jakmile jsou tyto změny identifikovány, lékař vám může podle toho navrhnout a vyložit pečlivý program pro další diagnostiku a / nebo sledovat váš pokrok.

Výzkum monitoruje termografické práce 

Studie provedená v Nemocnici Presbyterian Hospital-Cornell v New Yorku, v roce 2008 zjistila, že termografie prsou má 97% citlivost při odhalení zhoubného nádoru. Použití digitální infračervené kamery identifikuje až 58 ze 60 zhoubných nádorů v prsní tkáni.

Jak tvrdí lékařští vědci zapojení do studie:

“DITI (Digital Infrared Thermal Imaging – Digitální infračervená termovize) je cenným doplňkem mamografie a ultrazvuku, a to zejména u žen s hustým parenchymem prsní žlázy. “

Mamografie byla a je ve zdravotnictví a médiích prezentována jako velmi účinné diagnostické vyšetření, avšak pravda je taková, že uskutečněných bylo jen osm mezinárodně kontrolovaných klinických studií týkajících se tohoto tradičního postupu, zahrnujících asi 500 tisíc žen.

Navíc nedávná analýza těchto studií dospěla k závěru, že pouze dvě z těchto studií byly statisticky reprezentativní. Na základě těchto dvou studií zahrnujících přibližně 66 000 žen, autoři studie Gotzsche a Olsen dospěli k závěru, že:

“Neexistuje žádný spolehlivý důkaz o tom, že screening snižuje úmrtnost na rakovinu prsu – ani tendence k účinku.”

Termografie, na druhé straně, byla zkoumána více než 30 let a má více než 800 zkoumaných studií uvedených v Index Medicus (v komplexním bibliografickém indexu vědeckých článků se zaměřením na lékařské vědy). Od roku 1982 ji začaly využívat lékaři po celém světě, čímž zachránili množství životů.

Termografické vyšetření prsů je doplněno certifikovaným technikem, který pořizuje snímky. Následně jsou tyto snímky vysvětleny ověřeným a licencovaným lékařským odborníkem pro toto vyšetření.

Závěr

Máte v rodině nebo mezi přáteli ženu, která je ve věku, kdy se podstupují preventivní vyšetření na mamografu? Pak jí určitě tento článek přepošlete, protože je důležité, aby se dozvěděla o alternativě, která je oproti mamografu efektivnější, absolutně bezpečná a navíc, bez žádných vedlejších účinků.

Článek Víte, že termograf dokáže odhalit rakovinu prsu dříve než mamograf? se nejdříve objevil na Alternativní Magazín.cz.

Poté, co nedávné studie přišly na to, že mamografie může mít svědomí epidemii rakoviny prsu vyvolané rentgenovým zářením z mamografu, na světě je další studie s hrozivým zjištěním.

Tentokrát se výzkumníci z Oddělení radiační onkologie rakovinné centra při Kalifornské univerzitě zavázali zjistit, jaký vliv na rakovinu prsu má tradičně používána radioterapie.

Výsledek, publikovaný v žurnálu Cancer (Rakovina), výzkumnou i odbornou veřejnost doslova šokoval. Zjistilo se totiž, že radioterapie ve skutečnosti posouvá zhoubné rakovinné buňky k ještě větší zhoubnosti.

Co se děje s rakovinovými buňkami po ozáření

Výzkumníci odhalili, že i když radiace zabije polovinu nádoru, ozářené buňky z druhé poloviny, které přežijí, mají 30 krát větší schopnost metastázovat než buňky neozářené.

Jedná se o takzvané kmenové buňky rakoviny prsu (iBCSCs – induced breast cancer stem cells).

Řečeno jinými slovy, radioterapie sice sníží celkový počet rakovinných buněk (což vytváří pocit úspěšné léčby), avšak ve skutečnosti zvýší poměr mezi vysoce zhoubnými a nezhoubným rakovinovými buňkami v rámci nádoru.

Výsledkem takové zpackané léčby bývá v konečném důsledku smrt pacientky způsobená samotnou léčbou.

Další podobná studie, publikovaná nedávno v deníku Stem Cells (Kmenové buňky), přišla na to, že ionizující záření přeprogramovalo méně zhoubné rakovinné buňky rakoviny prsu na mnohem zhoubnější buňky iBCSCs.

To ostatně poskytuje i konečnou odpověď na to, proč konvenční léčba ozařováním zvyšuje rezistenci nádorů.

Radioterapie a chemoterapie hlavními faktory úmrtí

Stále více a více důkazů usvědčuje chemoterapii a radioterapii jako hlavní faktory, které přispívají k úmrtnosti onkologických pacientů. Důvodem je fakt, že rakovinné kmenové buňky jsou vůči těmto terapiím téměř zcela odolné.

Čtěte také: Proč Švýcaři zrušili preventivní prohlídky na mamografu

Místo toho, aby se onkologie snažila je potlačit nějak jinak, jsou naopak chemoterapií a radioterapií ve svém růstu a šíření povzbuzovány. K tomu, abychom rozuměli tomu, jak tento proces probíhá, musíme nejprve rozumět tomu, co to rakovina vlastně je.

Co jsou rakovinné kmenové buňky a proč jsou odolné vůči konvenční léčbě?

Nádory jsou v podstatě vysoce organizovaná seskupení buněk. Natolik organizovaná, až se zdá těžko uvěřit, že by měly být výsledkem nekontrolovaného bujení.

Jsou totiž schopny:

• budovat si vlastní cévní systémy pro přívod živin
• bránit se umlčováním genů potlačujících rakovinu
• vylučovat korozní enzymy, aby mohly snadněji prorůstat tělem
• dokonce měnit svůj metabolismus tak, aby dokázaly přežít v prostředí s nízkým výskytem kyslíku
• odstranit vlastní povrchové bílkovinné receptory, aby se vyhnuly detekci bílých krvinek a odezvě imunitního systému

Je možné, aby toto všechno dokázaly zběsilé, nediferencované a nekontrolovatelně rostoucí buňky? Samozřejmě, že ne.

Nádory prostě nejsou výsledkem jedné nebo více náhodných mutaci genů, které se “zbláznily”, ale skupinou buněk s radikálně odlišnými fenotypovými charakteristikami. P

roto budou mít chemoterapie a radioterapie na každý typ buňky v rámci nádoru jiný vliv.

Nádory se tedy skládají ze širokého spektra buněk, z nichž jsou však mnohé nezhoubné. Nejsmrtelnějším typem buněk v rámci nádoru jsou právě diskutované kmenové rakovinné buňky (SCS), které se dokáží změnit na jakoukoli buňku v rámci nádoru (podobně jako běžné kmenové buňky z embrya na jakoukoliv lidskou tkáň).

Dělí se buď mitózou znovu na dvě kmenové buňky (zvyšují tak populaci kmenových rakovinných buněk) nebo jedna dceřiná buňka se přetvoří na jiný druh nádorové buňky a druhá dceřiná buňka zůstává buňkou kmenovou.

Z toho tedy vyplývá, že SCS jsou nádory formující buňky, a proto právě na ty by se měla zaměřit každá rakovinová terapie.

Pouze tyto buňky totiž dokáží iniciovat a udržovat nádory. Jsou také buňkami, které jsou primárně odpovědné za tvorbu metastáz a relapsy při konvenční léčbě. SCS jsou extrémně odolné vůči chemoterapii a radioterapii z následujících důvodů:

• CSC buňky se v nádoru nacházejí k ostatním buňkám v poměru 1: 10000. Proto se těžko cílí a ničí aniž by se zničil i zbytek nádoru.
• CSC se rozmnožují pomaleji. To znamená, že je radioterapie a chemoterapie zničí hůře, protože jsou primárně zaměřeny na rychle dělící se buňky.
• Konvenční terapie cílí na diferencované a diferencující se buňky, které tvoří hlavní část nádoru, ale ty již nejsou schopny generovat další nové buňky v takové míře, jak to dokážou CSC, které jsou nediferencované.

Existence CSC tedy vysvětluje, proč konvenční léčba absolutně propadá, když dojde na prvotní příčiny nádorů.

Jednou z příčin je fakt, že tyto konvenční metody byly vyvinuty v modelech na zvířatech (nejčastěji myších), kde hlavním cílem je zmenšení nádoru. No, a protože myši žijí krátce (jen asi 2 roky), tak se u nich nedospěje k relapsu onemocnění tak, jak se to běžně děje u lidí.

Co se přesně děje při chemoterapii a radioterpii?

První cyklus chemoterapie nikdy kompletně nádor neodstraní, jen jeho část. Tomuto fenoménu se říká částečné zabití. Cílem je proto opakovat léčebný cyklus (obvykle 6 krát), dokud nádor úplně nezmizí. Ideálně tak, aby při tom nezemřel i pacient. Co se ale ve skutečnosti děje je to, že se selektivně odstraní méně nebezpečná část nádoru (dceřiné buňky), čímž se zároveň zvýší poměr CSC k nezhoubným a méně zhoubným nádorovým buňkám.

Je to podobné, jako použití antibiotik, které sice zabijí 99,9 % bakterií, ale to 0,1 %, které přežije, se stane odolné a později se vrátí v ještě mnohem silnější podobě.

Antibiotika kromě toho zabijí i prospěšné bakterie, které pomáhají tělu zvládat infekce přirozeným způsobem.

Chemoterapie stejným způsobem oslabí imunitní systém (bílé krvinky a kostní dřeň), čímž ještě více zvyšuje šance na návrat rakoviny. Realita je tedy taková, že chemoterapie sice sníží objem nádoru, ale zvýšením poměru CSC k méně zhoubným dceřiným buňkám učiní rakovinu zhoubnější.

Radioterapie tak jistě prokázala zvýšení množství rakovinných kmenových buněk u rakoviny prostaty, následný návrat onemocnění a zhoršení prognóz. To také vysvětluje, proč kastrace při rakovině prostaty často selhává.

Netoxické přírodní látky, které cílí a zabíjejí CSC buňky

Některé přírodní substance mají 3 důležité vlastnosti, které z nich dělají vhodnou alternativu pro konvenční chemoterapii a radioterapii:

• Vysoká bezpečnost. Ve srovnání s chemoterapií, jako je například 5-fluorouracil, jsou přírodní látky řádově o 2 úrovně bezpečnější (tedy lidově řečeno 100 krát bezpečnější).
• Selektivní toxicita. To znamená schopnost cílit pouze rakovinné buňky a ne zdravé.
• Cílení CSC. Schopnost cílit právě kmenové rakovinné buňky v rámci celkové populace buněk v nádoru.

Hlavním důvodem, proč se přírodní látky nepoužívají při léčení nádorů je to, že nejsou patentovatelné.

Bohužel, kritérii při výběru látek, které budou farmaceutické firmy dále vyvíjet a testovat nejsou bezpečnost, výkonnost, přístupnost či cenová dostupnost. Pokud by tomu tak bylo, pak by přírodní látky byly integrální součástí léčebných protokolů.

Výzkum ukazuje, že následující přírodní látky (spolu s tradičními doporučeními k stravě a bránění překyselení těla) mají schopnost cílit kmenové rakovinné buňky CSC:

• Kurkumin (Kurkuma)
• Resveratrol (červené víno, japonská křídlatka)
• Quercetin (cibule)
• Sulforafan (brokolicové klíčky)
• Partenolid (devětsil)
• Andrografalid (rostlinka Andrographis paniculata)
• Genistein (fermentovaná sója, káva)
• Piperin (pepř)
• OPC antioxidant (extrakt z hroznových jadérek)

Na stránce greenmedinfo.com naleznete seznam dalších látek, které v experimentálních modelech ukázaly schopnost ničit několik rezistentních typů rakovin.

Autor: Sayer Ji – zakladatel Greenmedinfo.com, člen řídícího výboru GGFC (Global GMO Free Coalition), recenzent v časopise Journal of Human Nutrition and Functional Medicine

Zdroj: Study: Radiation Therapy Can Make Cancers 30x More Maligna

Článek Studie zkoumala vliv radioterapie na rakovinu prsu. Výsledek vědce šokoval se nejdříve objevil na Alternativní Magazín.cz.

Rakovině se dá účinně předcházet. Není to onemocnění, které nás jednoho dne jen tak z znenadání náhodou zasáhne. To je fakt, o kterém se příliš neví.

Základem prevence bývá zdravá strava, pravidelný pohyb (nebo ještě lépe cvičení), vyhýbání se stresu a také toxinům ze životního prostředí.

No a v případě rakoviny prsu je to ještě jedna věc. Tedy přesněji látka, která v naší evropské stravě často chybí.

Jód není důležitý pouze pro štítnou žlázu

Na první poslech se to může zdát těžko uvěřitelné, ale je tomu skutečně tak. Chcete-li snížit riziko rakoviny prsu až o dvě třetiny, zvyšte svůj příjem jódu.

Jód se obvykle spojuje se štítnou žlázu. Ta však není jediným orgánem, který potřebuje pro svou optimální činnost dostatek uvedeného prvku.

Mezi další orgány závislé na jódu patří ňadra u žen a prostata u mužů.

Pokud ve stravě chybí, většinu si vychytá štítná žláza a pro tyto orgány již ho pak mnoho nezůstane. A přitom právě prsa tvoří jakoby zásobárnu jódu pro zbytek těla.

Jód je také důležitý pro rozvoj mozku a to hlavně u dětí. Dostatečné rezervy jódu v těle zajistí, že se dítě správně duševně a mentálně vyvíjí.

V případě dospělých žen nedostatek jódu může vyvolat několik zdravotních problémů, včetně rakoviny prsu.

Nedostatek jódu a rakovina prsu

Nízká hladina jódu v organismu zvyšuje citlivost prsních tkání na estrogen, což vytváří perfektní živnou půdu pro vznik rakoviny prsu.

Dr. Bernard Eskin je průkopníkem výzkumu o vlivu nedostatku jódu na tvorbu předrakovinných útvarů v prsních tkáních.

Během své výzkumné práce v rámci mnoha studií potvrdil, že jód dokáže spouštět v rakovinných buňkách prsu apoptózu (programovou sebevraždu buněk).

Na druhou stranu, normální buňky nijak negativně neovlivňuje.

Současný výskyt rakoviny prsu

Jak již hlásá název článku, japonské ženy mají ve srovnání s našimi až o 66 % nižší výskyt rakoviny prsu. No a jak se zjistilo, rozdíl je připisován právě jódu.

V našich tabulkách doporučujících množství vitamínů a minerálů se u jódu uvádí hodnota 150 mikrogramů denně. Průměrný příjem u Japonek je až 25 krát vyšší!

V naší západní dietě prostě chybí jód. Na tomto faktu nic nemění ani to, že se jodizuje jedlá sůl, která je často naším jediným zdrojem jódu.

Dnes však letí další trend a to je omezování příjmu soli. Tím sice předcházíme vysokému krevnímu tlaku či onemocněním ledvin, zároveň si ale zaděláváme na problémy se štítnou žlázou a prsy.

Rakovinu prsu ve velké míře ovlivňují i ​​toxiny z prostředí, které se vážou na jodové receptory a blokují tak jeho činnost.

Týká se to hlavně halogenů (chlor, fluor a brom), které mají podobné chemické vlastnosti jako jód a proto ho v chemických reakcích v těle nahrazují.

Přírodní zdroje jódu

Lidské tělo si nedokáže vyrobit jód (podobně jako žádný jiný základní prvek), proto ho musíme přijímat ve stravě.

Následující potraviny jsou známé svým vysokým obsahem jódu:

• brusinky
• fazole
• celé brambory (včetně slupky)
• vajíčka
• tuňák
• krevety
• losos
• humr

Z rostlinných zdrojů jsou to hlavně mořské druhy řas, jako například ty, které se používají při výrobě suši nebo kelp.

Uvedené potraviny dostanete koupit v obchodech se zdravou výživou. Kelp v prášku si pak přidávejte do polévek, salátů či jakýchkoliv vařených jídel.

Zdroj: Japan has a 66% lower breast cancer rate than the U.S.

Článek Japonsko má o 66 % nižší míru rakoviny prsu. V naší stravě chybí tato látka se nejdříve objevil na Alternativní Magazín.cz.