Článek 3 velmi jednoduché způsoby, jak ve stresových situacích uklidnit svou mysl se nejdříve objevil na Alternativní Magazín.cz.
]]>
Když se nacházíte v období způsobeném stresovou nebo zoufalou situace, jako například rozpad manželství či ztráta blízké osoby, váš vnitřní hlas často přichází s každou možnou myšlenkou.
Napadají vás věci jako to, co jste chtěli říct, no neřekli, nebo přicházejí emoce jako hněv, frustrace, smutek a podobně.
V tomto článku vám prozradíme 3 jednoduché způsoby, na které se můžete spolehnout při řešení podobných situací. Dají se snadno zapamatovat a provést i ve chvílích, kdy se cítíte úplně na dně či kompletně vyhoření.
Jedná se o metody, které jsou postaveny na našem přirozeném zpracovávání informací pomocí: zraku, sluchu, čichu, hmatu a chuti. – Tedy v podstatě na 5 základních smyslech.
Uvedené metody vycházejí ze dvou principů.
Prvním je fakt, že když se nacházíte v šoku, vznikají ve vás rozmazané, surrealistické pocity. Tehdy ztrácíte na provádění různých činností schopnost pamatovat si víc než jen pár kroků dopředu. Máte pak potíže soustředit se na složitější úkoly.
Druhým principem je to, že naše fyzické vjemy jsou nejzákladnějšími informačními vstupy a způsoby zpracování. Zjednodušeně řečeno to znamená, že vždy, když něco zažijete, uloží se vám to do paměti jako obrázek, zvuk, barva, chuť či pach.
Uděláme si nyní malý pokus. Níže uvidíte jedno slovo a vy si zkuste zapamatovat první věc, která se vám po jeho přečtení vybaví – ať už je to obrázek, zvuk, vůně, chuť, vzpomínka, teplota, barva nebo cokoliv jiného.
Jste připraveni? To slovo je:
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
Co se ve vás událo? Co jste viděli, slyšeli, ucítili, pocítili nebo jaká chuť se vám vybavila? Za ta léta se mi od lidí dostalo různých odpovědí, jako například:
Pokud se zeptáte 30 různých lidí, dostanete 30 různých odpovědí. Zajímavostí také je, že pokud byste se tuto otázku zeptali stejných lidí v rozteči několika měsíců, někdy byste dostali odlišnou odpověď.
Pointou zde je, že tato technika je pro nás velmi přirozená, proto je možné ji používat velmi snadno a s vysokým stupněm úspěšnosti, v různých tíživých situacích. Dalším aspektem pro pochopení toho, proč tyto metody fungují, je, že náš vnitřní hlas tvoří součást našeho hlasu vědomého. A to v tom smyslu, že dokážete váš vědomý hlas použít na vytěsnění toho vnitřního.
Jinými slovy odpoutáte od něj pozornost, a proto ho slyšíte.
To je také jedním z důvodů, proč jsme rádi zaneprázdněni, když se nám stane něco špatného. Když se totiž naše vědomí soustředí na něco jiného, náš vnitřní hlas se náhle vytratí. Vrací se pouze tehdy, pokud nemáme na práci nic jiného.
Čili jednoduchým kontrolováním toho, co děláte na lingvistické úrovni, měli byste být schopni poměrně jednoduše kontrolovat i svůj vnitřní hlas.
Popisování věcí je proces, při kterém buď popisujete vše kolem vás, nebo detailně, krok po kroku popisujete to, co děláte. Tento nástroj funguje velmi dobře, když máte opravdu ty nejhorší bujné myšlenky. Může to znít až příliš jednoduše, ale pokud se cítíte opravdu velmi špatně, budete překvapeni, jak těžké to bude dělat. Porozhlédněte se po předmětech kolem vás a začněte je detailně popisovat.
Například: “Toto je zelený pohár, je v něm čaj”.
Nebo popisujte, co děláte: “Sahám po zeleném hrnku, zvedám ho a piji z něj čaj. Čaj jsem dopil, teď pokládám pohár na noční stolek. Na nočním stolku vidím položenou knihu.”
Můžete si to říkat jen ve své hlavě nebo i nahlas. Je to jedno. Cílem je udržovat vaše lingvistické centrum v mozku zaneprázdněné natolik, aby vás nezahltily ostatní myšlenky, které vám běhají myslí.
V čím horší situaci se nacházíte, tím více bude potřebnější uvedeno věty říkat nahlas, abyste dokázali se na ně soustředit. Čím déle to budete dělat, tím lépe se začnete cítit. Až nakonec nebudete na zklidnění své mysli potřebovat žádné odpoutávání pozornosti.
Trávení času tím, že si budete s někým povídat, funguje ze stejných důvodů, jako předešlý způsob – udělá to vaše lingvistické centrum v mozku zaneprázdněné, čímž nenechá prostor pro vyplavování negativních myšlenek. Zde je však důležité si rozumně vybrat člověka, se kterým strávíte čas, protože tato taktika funguje pouze tehdy, pokud budete do rozhovoru skutečně zahloubení.
Totiž, někdo, kdo na vás bude bez přestávky sám mluvit, způsobí ve vaší hlavě prázdnotu a vy se pak přepnete do “zombie” módu. Posluchač je vždy lepší než vypravěč. Při této metodě navíc existuje i riziko, že začnete verbalizovat své myšlenky.
Smyslem takového cvičení je dát vám prostor k překonání špatné situace, abyste byli schopni se s touto situací vypořádat. Pokud ji ale budete znovu, tentokrát nahlas poslouchat, může to být pro vás stejně zničující, jako kdybyste nechali myšlenky divoce běžet hlavou.
Nejlepší je tedy najít si pro rozhovor člověka, který bude s vámi rozvíjet vyvážený dialog a zároveň bude vědět, kterým tématům je lepší se u vás vyhýbat.
A opět, zpívání funguje z téhož důvodu, jako předešlé dva způsoby – zaměstnává vaše aktivní lingvistické centrum v mozku a tím odvádí pozornost od negativních myšlenek. A kromě toho, písničky, které zpíváte, vám mohou pozvednout náladu. Tato metoda uklidnění mysli je výborná tehdy, když je člověk sám. Můžete si tehdy dát na uši sluchátka nebo zapnout přehrávač hudby a začít zpívat na plné plíce.
Divoké a hlasité zpívání, s hluboce vyjadřovanými emocemi dokáže uvolnit část emočního stresu, který pociťujete ve svém nitru. A to vše bez nutnosti pláče nebo cítění se zcela na dně.
Zdroj: 3 Simple Ways to Quiet Your Mind in Stressful Situations
Článek 3 velmi jednoduché způsoby, jak ve stresových situacích uklidnit svou mysl se nejdříve objevil na Alternativní Magazín.cz.
]]>Článek 13 věcí, na které pamatujte, když se život stane těžkým se nejdříve objevil na Alternativní Magazín.cz.
]]>
Všichni jsme jednou zažili špatné časy. A všichni jsme se přes ně nějak přenesli. Někteří však jimi projdou snadněji než ostatní.
V čem je jejich tajemství? Většina z toho má dočinění s postojem k životu. Přinášíme je 13 věcí, na které byste v těžkých životních situacích měli pamatovat.
Buddhův známý výrok nám říká:
“Je to váš vlastní vzdor vůči “co je”, což způsobuje vaše trápení.”
Zamyslete se nad tím na minutku. Znamená to, že naše trápení se objeví jen tehdy, pokud odporujeme věcem, které jsou. Pokud můžete něco změnit, pak to určitě udělejte! Změňte to!
Pokud to však změnit nemůžete, pak máte dvě možnosti:
Často jsme sami sobě nejhoršími nepřáteli. Štěstí opravdu závisí na úhlu pohledu. Pokud si myslíte, že něco je problém, pak i vaše myšlenky a emoce budou negativní. Pokud se na to ale díváte jako na něco, z čeho se můžete poučit, pak najednou už to problém není.
Řeknu vám jeden krátký příběh o moudrém stařečkovi, který žil daleko v odlehlých lesích…
Jednoho dne stařečkovi utekl jediný kůň, kterého měl. Všichni jeho sousedé vzdychali, jakáže to smůla staříka postihla. On se jen pousmál a řekl: “Jak víte, že je to smůla?”
Druhý den se jeho kůň vrátil a přivedl s sebou i 12 divokých mustangů. Když to viděl starcův syn, okamžitě uzavřel ohradu, aby koně neutekli. Všichni sousedé opět rozjímalii, jaképak to štěstí starce postihlo.On se opět jen pousmál a říká: “Jak víte, že je to štěstí?”
Druhý den se starců syn pokoušel osedlat jednoho z divokých mustangů, spadl přitom a zlomil si nohu. Všichni sousedé opět svorně kroutili hlavou, jaképak to neštěstí se přiválo na staříkovu rodinu.
Stařík znovu jen poznamenal, že jak mohou vědět, že je to neštěstí?
Na další den přišel do osady drábi a všechny mladé a zdravé muže odvedli do války. Všichni v ní padli. Jediný kdo přežil byl starcův syn, kterého kvůli zlomené noze nenaverbovali.
Jak tedy vidíte, jestli je něco štěstí nebo neštěstí, závisí na perspektivě, ze které se na věc díváte …
Váš okolní svět je odrazem vašeho vnitřního světa. Určitě znáte ve svém okolí lidi, jejichž životy jsou chaotické a stresující. Není to právě proto, že oni sami se cítí vnitřně plní chaosu?
Ano, je to právě proto.
Rádi si myslíme, že změna naší situace změní i nás. Je to však obráceně – musíme nejprve změnit sebe, až potom se může změnit situace, ve které jsme se ocitli.
Měli byste ze svého slovníku zcela vymazat slovo “selhání”. Všichni velcí lidé, kteří v životě něco dokázali, selhali mnohokrát.
Ve skutečnosti, pokud mě paměť neklame, to byl právě Thomas Edison, který řekl:
“Neselhal jsem ve vynalezení žárovky, jen jsem nejprve objevil 99 způsobů, které nefungovaly.”
Vezměte si vaše “selhání” a naučte se z nich něco. Naučte se, jak to udělat příště lépe.
Tomu je někdy těžké uvěřit, já vím. Ale je to pravda. Obvykle, když se ohlédnete za svým životem, uvidíte, že někdy bylo dobré, pokud se vám něco nepovedlo.
Možná to byla práce, kterou pokud byste vzali, stála by vás více času stráveného pryč od rodiny. Naopak práce, kterou jste konečně dostali, byla více flexibilní.
Mějte víru v to, že všechno co se stane, se přesně tak stát mělo.
Při každém momentu existuje něco vzácné. Proto to nenechte jen tak odejít! Brzy z toho už bude jen vzpomínka. Dokonce i momenty, které se nyní nezdají šťastné, vám v budoucnu budou možná i chybět. Vždyť jak se i zpívá v jedné písničce od Trace Adkinsové:
“Bude ti to chybět, budeš to chtít zpět. Budeš si přát, aby ty dny neuběhly tak rychle …
To teď ještě nevíš, ale budeš za tím truchlit …”
Většina lidí žije s fixními představami. To znamená, že se upnou na nějakou touhu a pokud se jim nesplní, jejich emoce klesnou do negativnosti. Místo toho se pokuste trénovat “odepnutí mysli”.
Znamená to, že když po něčem toužíte, budete šťastný bez ohledu na to, zda to získáte nebo ne. Vaše emoce tedy zůstávají buď šťastné, nebo neutrální.
Strach umí být dobrým učitelem. Překonání strachu ve vás dokáže vyvolat pocit vítězství. Například, když jsem byl studentem na univerzitě, obával jsem se veřejného vystoupení (mimochodem, toto je jeden ze tří největších strachů u lidí vůbec).
Dnes se mi to zdá směšné, protože v současnosti nejenže jsem jako vysokoškolský profesor každodenním mluvčím před skupinou lidí, ale dokonce veřejné vystupování i vyučuji.
Překonání strachu a obav vyžaduje jen trénink. Strach je opravdu jen iluzí. Volitelnou iluzí.
Jestli tomu budete věřit nebo ne, znám velmi mnoho lidí, kteří si radost nedopřejí. Oni dokonce ani nevědí jak být šťastní. Někteří jsou dokonce závislí na svých problémech a vnitřním chaosu natolik, že si bez nich ani nevědí sami sebe představit. Proto, dovolte si být šťastní!
I když by tomu tak mělo být jen na chvíli, je důležité se soustředit na radost a ne na vaše tíhy.
Pokud se už přece jen porovnáváte, tak se alespoň srovnávejte s lidmi, kteří jsou na tom hůř než vy.
Jste nezaměstnaní? Buďte šťastní, že žijete v zemi, která vám dá podporu v nezaměstnanosti nebo sociální dávky, protože většina lidí na této planetě žije z méně než 50 Eur na měsíc.
Nevypadáte jako Angelina Jolie? No, vsadím se, že existuje více lidí, kteří tak nevypadají. A vy zřejmě vypadáte mnohem lépe, než si o sobě myslíte. Zaměřte se na to.
Jste jen obětí vlastních myšlenek, slov a činů. Nikdo pro vás nic neudělá. Vy jste tvůrcem vlastních zkušeností. Převezměte osobní odpovědnost a uvědomte si, že se dokážete ze špatné situace sami dostat. Musíte jen začít se změnou vašich myšlenek a činů.
Zbavte se mentality oběti a staňte se vítězem. Od oběti k vítězi!
“Všechno jednou pomine” je jedno z mých nejoblíbenějších hesel. Pokud uvízneme ve špatné situaci, myslíme si, že neexistuje cesta ven. Myslíme si, že nic se už nikdy nezmění.
Ale hádejte co? Změní se!
Nic není neměnné kromě smrti. Proto se zbavte zlozvyku si myslet, že věci budou stejné natrvalo. Nebudou. Pro tuto změnu myšlení se však musíte chopit k činu. Nestane se tak samo od sebe.
Zázraky se stávají každý den. Opravdu, stávají se.
Přeji si, abych měl dost prostoru na psaní o zázracích, které se staly lidem, které znám. Od spontánního vyléčení rakoviny v 4. (posledním) stadiu, až po objevení se jejich dávné lásky odnikud.
Věřte mi, stává se to neustále. Vy jen potřebujete věřit, že tomu tak opravdu je. Jakmile to uděláte, bitvu jste v tom momentě vyhráli.
Zdroj: 13 Things to Remember When Life Gets Rough
Článek 13 věcí, na které pamatujte, když se život stane těžkým se nejdříve objevil na Alternativní Magazín.cz.
]]>Článek 8 věcí, které vaše děti potřebují, ale neřeknou vám to se nejdříve objevil na Alternativní Magazín.cz.
]]>
Nedlouho poté, co se narodil můj první syn, přišel za mnou někdo, kdo změnil celý můj pohled na rodičovství.
Řekl toto:
“Užijte si každý moment. Dny jsou dlouhé, ale léta krátká. “
Tehdy jsem trpěla nedostatkem spánku a vysokou mírou stresu. Neměla jsem tehdy nálady na nějaké životní pravdy a byla bych mnohem raději, kdyby mi bylo namísto rad nabídnuto pár hodin opatrování dítěte.
Od toho momentu však uběhly již více než 4 roky, během kterých jsem se tisíckrát zamýšlela nad tím, co řekl.
Rodičovství je nádherná bouře. Je jen velmi málo věcí na světě, pokud vůbec, které vám přinesou více radosti a uspokojení.
Samozřejmě, vůbec to není snadné. Jsou dny, které můžete jen přetrpět a počkat, dokud neskončí. Proud dětských plenek a nerozvážná rozhodnutí ohrožují vaše duševní zdraví.
A pak to další den vidíte. Vidíte výsledek jak se těžká práce, ponocování a disciplína nakonec vyplácejí.
Rodičovství je nadmíru důležité. Silné rodiny jsou páteří silných společenství a kultur. Bez silných rodičů vychovávající silné děti zůstává společnost paralyzována a stagnuje.
Rodiče by měli vždy pamatovat na to, že vytvářejí trajektorii života svým dětem.
Buďme ale upřímní. Porozumět dětem není snadné. Stále nerozumím tomu, proč nepřicházejí na svět s manuálem. Celá věc se přitom seběhne příliš rychle.
V jednu chvíli vyčnívá matcebřicho. V následující moment ta kulička čůrá na zdravotní sestřičku v nemocnici. No a dnes zde stojím jen pár dní od jejích čtvrtých narozenin.
Dny jsou dlouhé, ale léta krátké.
Máte jen velmi málo času na přípravu vašich dětí. Za jejich pokerovými tvářemi se však nacházejí reálné potřeby. Aby děti prospívaly v dnešním světě se svou jedinečnou komplexností a výzvami, tady je pár věcí, které potřebují:
Děti si vyžadují čas a zdroje. Musíte jim sloužit a starat se o ně. Musíte investovat do jejich přítomnosti i budoucnosti.
No a jedním z nejlepších způsobů, jak investovat do vašich dětí, je investovat do vašeho manželství.
Pokud vaše děti dostanou přednost před vaším manželstvím, ztratíte děti i manželství. Vaše děti se stanou idoly, které nikdy nesplní vaše očekávání. Vždy od nich budete požadovat více než vám jsou ochotny dát.
Nikdo není perfektní, ale dětem je vždy třeba dát na vědomí, že vztah jejich mámy a otce je důležitý. Říkejte jim, že tatínek (maminka) je pro vás důležitý (á).
Když spolu rodiče hovoří, děti je nesmí přerušovat. Před dětmi se rodiče mohou chovat přítulně, aby viděli, že rodiče jsou si pro sebe navzájem důležití.
Děti mohou sice poslouchat vaše slova, ale následovat budou vaše činy.
Nemůžete je učit něco, co sami nedokážete ztělesnit. Když jim kážete dělat něco, dělejte to i vy.
Nemluvte o spravedlnosti, když nikdy nepomůžete lidem v nouzi.
Možná si myslíte, že jsou děti naivní. Možná máte pravdu. Jste ale stejně naivní, pokud si myslíte, že vás nepozorují (a nenapodobují).
Bez ohledu na to, zda jsou vaše děti novorozenci, batolata nebo teenageři, je vaším úkolem odpojit je od technologií.
Pokud je technologie řešením vaší nudy, pak i u dětí rozvíjíte touhu a žádostivost po zábavě. Učíte je, že život je nikdy nekončící návštěva Disneylandu. A vy jste jejich průvodce po něm.
Není vaším úkolem děti každou chvíli bavit. Není také vaším úkolem chránit je před nudou.
My nejsme proti technologiím. Potřebujete však stanovit hranice. Určete čas, kdy technologie nebudou k dispozici. Začněte třeba s časem během společné večeře.
Dovolte vašim dětem zažít nudu, aby se s ní uměli i sami poprat.
Je zábavné navštívit Disneyland jednou za pár let. Je však nadmíru vyčerpávající, pokud se snažíte přivést Disneyland do vašeho obývacího pokoje.
V některé dny se moje slovní zásoba zúží na dvě slova: ne a přestaň. Je tak jednoduché zdůrazňovat negativně. Když vaše dítě něco pokazí, je to jasné. A co však u věcí, které dělají správně?
A pozitivně také zdůrazňujete? U vás jako u rodiče by měl počet vyslovení “ano” převažovat nad “ne”.
Jak často říkáte svému dítěti “Jsem na tebe hrdá”, “Mám tě ráda”, “Děkuji ti”? Zřejmě si ani jen nedokážete představit sílu pozitivity. Jako teenagerka jsem na to často čekala, zvláště od svého otce. Strašně jsem od něj chtěla slyšet “Miluji tě”.
Věděla jsem, že mě miluje, jen jsem to často neslyšela. To v mé mysli zanechávalo semínko pochybností.
Vaše děti dělají dobrá rozhodnutí každý den. Pokud vaši pochvalu neverbalizujete do slov, není to jen škoda. Je to špatné rodičovství.
Děti říkají ošklivá slova. Říkají však i dobrá. Nevyslovená pochvala je ekvivalentem krabičky s krásným dárkem, která se nikdy neotevře.
Vyzdvihujete pozitivní stránky vašich dětí? Budujete více než strháváte dolů?
V současnosti se rozmáhá jeden znepokojivý trend, zvláště ve sportech. Jmenuje se “efekt trofeje z účasti”. Jde o mnou vymyšlený pojem a v podstatě znamená, že každý je vítěz.
“To je v pořádku, Peťko. Nevyhrál si sice zápas, ale stále si získal trofej. U nás je každý vítězem. “
Ne, není.
Jsem vděčná za své zkušenosti ze sportu. Naučily mě o životě hodně. Více jsem získala z porážky než z vítězství. Trofej za účast nepřipraví vaše děti na reálný život.
V reálném životě ne každý získává cenu. Jsou v něm vítězové i poražení. Vy se však v případě prohry nebo odmítnutí učíte. Vypěstujete si vytrvalost a pevnou vůli.
Prohra vás možná složí, dává vám ale příležitost, abyste se znovu postavili na nohy, silnější než kdykoliv předtím.
Chci, aby moje děti viděly prohru, odmítnutí a ztrátu jako významnou součást života. Chci, aby dokázaly vnitřně ohodnotit svou cenu. Ne číslem na tabuli ukazující skóre. Chci, aby věděly, že špičková úroveň a těžká práce mají smysl.
Život vám nedá trofej jen proto, že se zúčastníte. Někdy sice prohrajete, ale žádná prohra není konečná.
Od momentu, kdy moje děti dokázaly chodit po kolenou, posouvaly hranice.
Když jsme jim řekli, aby se drželi dál od elektrických zásuvek, připlazili se k nim. Když jsme jim řekli, aby nestály na židli, postavili se na ni.
Ze začátku jsem si myslela, že moje děti jsou malí ďáblové, kteří se radují z mé frustrace. Až později jsem si uvědomila, že oni jen testují naše hranice. Chtěly se tím ujistit, že ty hranice opravdu existují.
Stanovte hranice mezi vašimi dětmi a svými očekáváními. Musí vědět, co se může a co ne. Musíte však stanovit i hranice mezi vašimi dětmi a nekonečným množstvím aktivit a příležitostí.
Nedokážete dělat všechno. Vaše děti nemohou všechno zažít. Pro ně vypadá každá příležitost zajímavě.
Je vaším úkolem uzemnit své děti a zabránit jim, aby se utopily v aktivitách.
Nedovolte, aby vaše rodina začala uctívat idol vytíženosti a zaneprázdněnosti aktivitami či kroužky ve škole. Naučte se říct ne.
Dnes se tento idol vytíženosti aktivitami příliš rozmohl. My se cítíme důležití a jsme hrdí, jak jsou naše děti nadané. Bohužel, tímto obětováváme své děti na oltář perfekcionismu.
Těšíme se, že naše děti jsou nejlepší. To nám dává pocit nadřazenosti. Zároveň to nadměrně přetěžuje hlavně teenagery, kteří jsou posedlí vnějšími úspěchy. Vytváří to však nejednou i pocit úzkosti a stresu.
Vaše děti vám to zřejmě neřeknou, ale potřebují, abyste za ně řekli “Ne”.
Než jsem se stala rodičem, snila jsem o tom, že budu mít syna. Hráli bychom si na schovávanou. Vedla bych jeho malý ligový fotbalový tým. Pak by vyrostl na atleta a hrál za školu basketbal.
Někdy mezi početím a porodem se však mé srdce začalo měnit.
Zjistila jsem, že moje sny týkající se syna vůbec nebyly o mém synovi. Byly všechny o mně. Chtěla jsem znovu prožít momenty, které přopomínaly moje dětství.
Pomohlo mi to vidět své děti takovými, jaké jsou, bez mých vlastních očekávání.
Možná moje děti budou hrát basketbal nebo se stanou atlety. Nyní jsem však více zaneprázdněná tím, abych jim pomohla stát se tím, kým chtějí ony. To by mělo být i vaším cílem jako rodiče.
Pomozte svým dětem najít jejich dary, talent a danosti, čili věci, ve kterých se jim přirozeně daří. Dejte jim prostor k objevování a zkoušení nových věcí. Nenuťte jim vaše vlastní očekávání.
Také děti neporovnávejte s jinými dětmi. Byly stvořeny jako jedinečné bytosti, ne stejné.
A už nikdy neporovnávejte své děti mezi sebou. Přestože jsou sourozenci, také jsou jedinečné. Barometrem dítěte není jeho sourozenec nebo sousedovy děti. Je jím zrcadlo.
Naučte je, aby se porovnávaly s osobou, kterou byly včera. Ne s osobou, která stojí vedle nich.
Vaším největším soupeřem v boji o velikost je osoba v zrcadle. Přestaňte vaše děti porovnávat. Začněte je povzbuzovat, aby byly nejlepší verzí sebe samých.
Můj nejmladší syn má teprve 3 roky, ale už teď ho zajímá jeho tělo. Ptá se na různé “části” a proč chlapci a dívky nevypadají stejně.
I přes ošemetnost tématu, jsme už s ním o sexu mluvili. Samozřejmě ne ve stylu, jako byste mluvili s teenagerem. No vysvětlili jsme mu, že dívky a chlapci byli stvořeni s jistými rozdílnými částmi těla.
Také jsme mu vysvětlili, že by se za určité části těla neměl chytat sebe ani jiné. Tedy, pouze základy. Neměli byste se ani vy ostýchat s dětmi o těchto tématech mluvit.
Sama mám jako dítě s tímto jednu nepříjemnou zkušenost. V jeden okamžik se stalo, že na mě vyhrklo spoustu slov, kterým jsem nerozuměla a nedokázala je ani vyslovit. To mě znechutilo mluvit více na téma sexu s vlastními rodiči.
Raději než shozením bomby neznámých slov najednou na vaše děti, proč s nimi toto téma neprobírat postupně když rostou?
Těžkým tématům se prostě nevyhnete. Vaše děti se i tak dříve či později o sexu dozvědí. Dozví se také o drogách či alkoholu. Otázkou je, kdo jim o tom řekne jako první?
Sedět na zadku a myslet si, že na to přijdou sami, je špatná výchova. Sex je nádherný dar, ale pokud se s ním špatně zachází, může i ničit.
Pokud nevytvoříte kulturu otevřených rozhovorů a dialogu, děti si najdou jinou kulturu, která to udělá za vás. To se však obvykle nekončí dobře.
Zdroj: 9 Things Your Kids Need (But Won’t Tell You)
Článek 8 věcí, které vaše děti potřebují, ale neřeknou vám to se nejdříve objevil na Alternativní Magazín.cz.
]]>Článek Trápí vás neustále studené nohy? Použijte tento postup a problém okamžitě zmizí se nejdříve objevil na Alternativní Magazín.cz.
]]>
Nemusí být mrazy jako jsou právě nyní, aby mnohým z vás neustále mrzly nohy. Mrznou vám dokonce i v létě a trápí vás to dlouhodobě.
Pokud mezi bodobné lidi patříte. méme pro vás dneska jeden důmyslný trik.
Není nijak náročný, zvládne jej každý a potřebovat budete pouze dvě věci:
Potřebujete:
Postup:
Nalijte si trochu oleje do dlaně a vmasírujte hluboko do kůže na nohou a to ze všech stran i mezi prsty.
Sezamový olej je velmi bohatý na živiny, a proto je jedním z olejů, který se velice snadno vstřebává. Také je velmi známé, že je schopný okamžitě vytvořit teplo a přispívá ke snížení napětí a zlepšení spánku.
Podle tohoto receptu budete mít také ty nejměkčí nohy vůbec.
Důkazem toho je také to, že jsme si tuto proceduru sami vyzkoušeli a můžeme jednoznačně potvrdit, že opravdu funguje a nohy ro rochnily blahem. Tedy spíš teplem.
Zdroj: You cannot warm your feet? Do this and the cold will disappear!
Článek Trápí vás neustále studené nohy? Použijte tento postup a problém okamžitě zmizí se nejdříve objevil na Alternativní Magazín.cz.
]]>