Komentáře: Tato domácí pasta vybělí zuby a odstraní otoky, paradentózu i bakterie

Od: Ofirnie

Ofirnie — Tue, 30 Oct 2018 14:14:22 +0000

Ty dva obrázky zubů nahoře jsou matoucí. Ten první je evidentně přes lehký, žlutý filtr a ten druhý zase lehce vybělený…tudíž ten kontrast je rozdílný a těžko pak věřiti tomu, co píšou =)
Jinak zdravím…

Od: klokan321

klokan321 — Tue, 05 Jul 2016 18:33:25 +0000

Pozor!!! toto záření vyzařují LCD displeje, proto se nedivte že po čtení v tabletu či telefonu nemůžete pořádně zabrat.

Od: Stará Blažková

Stará Blažková — Sun, 12 Jun 2016 17:31:38 +0000

A o fluoru… “Přestože fluor není klasickým biogenním prvkem, je známo, že jeho příjem je žádoucí především pro vývoj zdravých zubů a jejich ochranu před zubním kazem.[4] Vznik fluorhydroxyapatitu (pentahydrát) vytváří pro agresivní prostředí dutiny prostředek, jak zabránit útoku organických kyselin na sklovinu (hydroxyapatit je po dekarboxylaci disociován s fluorem). Rozpustnost této sloučeniny je 1000krát nižší. Dále stimuluje fyziologické pochody (tvorba organických sloučenin v játrech a ledvinách, zprostředkuje vazbu fosforečnanu vápenatého ve tkáních).

Některé zubní pasty proto mají záměrně zvýšený obsah sloučenin fluoru (fluorid sodný, fluorid cínatý, fluorofosforečnan sodný[5]). Kromě toho se v některých zemích světa, zejména ve Spojených státech amerických, provádí umělé zvyšováni obsahu fluoru v pitné vodě (tzv. fluorování vody).[6]

Zdravotní rizika

Přípustné množství fluoru v zubních pastách je v EU 1500 ppm,[5] při vyšších koncentracích roste riziko vzniku dentální fluorózy doprovázené hnědými shvrnami na zubech.[7] Při jednorázovém požití pouhých 150 mg fluoridu sodného (NaF) může dojít k nevolnosti, zvracení, průjmu a akutní bolesti břicha,[8] akutní otrava se léčí infuzí vápenatých iontů.[8] Fluoridový anion je protoplasmatický jed, zasahující do funkce enzymů, neurotoxický a váže ionty vápníku.”

Od: Stará Blažková

Stará Blažková — Sun, 12 Jun 2016 16:57:27 +0000

Jen tak mimochodem o šišince… “Šišinka je hlavním místem tvorby spánkového hormonu melatoninu, který je z šišinky uvolňován do krevního oběhu. U savců a vyšších živočichů je melatonin důležitým hormonem ovlivňujícím cirkadiánní a cirkanuální biorytmy, spánek a bdění a činnost pohlavních žláz. Hladiny melatoninu jsou silně závislé na střídání světla a tmy. Objevuje se také v oblasti sítnice nebo zažívacího traktu. Je tvořen z aminokyseliny tryptofanu a jeho produkce je řízena tzv. cirkadiánními hodinami v oblasti hypothalamu. Světelné záření (především pak o vlnové délce 484 nm – což odpovídá světlemodré barvě) jeho tvorbu snižuje, tma naopak jeho produkci podporuje. V noci je hladina melatoninu v krvi výrazně zvýšená. Aktivita šišinky je ovlivněna hypothalamem, který zprostředkovává informace o tom, kolik denního světla dopadá na sítnici. Denní světlo a sluneční svit má tedy vliv i na náš spánek.”