Článek Šokující přiznání. Otec ADHD, Leon Eisenberg nyní tvrdí, že se jedná o podvrh se nejdříve objevil na Alternativní Magazín.cz.
]]>
Leon Eisenberg nyní napadl svůj vědecký objev, onemocnění zvané ADHD. Po čtyřiceti letech své kariéry tak zlehčil sám sebe, když nazval ADHD fiktivní nemocí. Jeho celoživotní dílo si tak sám pošpinil.
Téměř šest milionů dětí je ročně diagnostikováno s onemocněním ADHD. V minulosti byly děti, které měly dlouhou chvíli, anebo se nevydržely soustředit na učení, nazývány nevychovanými spratky.
<
V odborném hledisku tyto děti nedisponují abnormálním množstvím dopaminu, jako ty ADHD děti. Veřejnost napadá skutečnost, že dnes lékaři posílají k psychologovi i děti, které mají pouze pochmurnou náladu například z nevyspání nebo počasí.
Je tak otázkou času, kdy i malé děti začnou chodit na pravidelné dýchánky s psychology.
Tato informace je neuvěřitelná. Lékaři tím dnes „léčí“ špatné známky ve škole. To, že tyto silné medikamenty doprovází nespočet nežádoucích účinků, to, že si na nich dítě vytvoří závislost, že se z nich dítě může stát schizofrenikem, je pro stát, který brojí především za vzdělání, evidentně fuk. Zdraví občanů, natož dětí, je zřejmě na posledním místě.
Co tyto medikamenty mohou dále přivodit?
Rovněž doktor Edward C. Hamlyn se nechal slyšet, že ADHD je podvod, který připravuje děti na drogovou závislost. Neustálá potřeba léků pro potlačení případných společensky nepřijatelných postojů pak totiž bude v pozdějším věku vyžadovat silná antidepresiva.
Organismu, který se od mala učí přijímat léky, později nebude stačit ani běžný lék na bolest.
Zdroj: Shocking. Scientist who discovered adhd now claims its a fake disease
Článek Šokující přiznání. Otec ADHD, Leon Eisenberg nyní tvrdí, že se jedná o podvrh se nejdříve objevil na Alternativní Magazín.cz.
]]>Článek Přední neurolog tvrdí, že hyperaktivita u dětí neexistuje. O co tedy jde? se nejdříve objevil na Alternativní Magazín.cz.
]]>
Jeden z předních světových neurologů pro děti, Dr. Bruce Perry, nedávno veřejně prohlásil, že hyperaktivita (označovaná i zkratkou ADHD) není skutečná nemoc.
Varoval také před hrozbami podávání psychiatrických léků dětem.
Jak dále uvádí:
Když se podíváte na to, jak vám přischla tato nálepka, tak zjistíte, že v podstatě na každého člověka by leckdy sedělo alespoň pár kritérií definujících uvedené onemocnění.
Dr. Perry je profesně starším členem týmu na Akademii pro dětskou traumatologii v Houstonu.
Je také respektovaným členem pediatrické komunity a autorem několika knih o dětské psychologii.
Mnozí rodiče, ale i aktivisté podezírají farmaceutické firmy a jejich motivy při propagování léků určených dětem. Ritalin, Adderall, Vyvanse a další psychofarmaka, která stimulují a mění mysl, jsou dnes stále častěji předepisována dětem ve věku 4 až 17 let.
Dr. Perry uvádí, že předepisování takových léků může být nebezpečné pro celkový fyzický a psychický vývoj dětí. Odvolává se přitom na studie zkoumající účinky těchto léků na zvířata, u nichž byl potvrzen jejich škodlivý vliv na zdraví.
Pokud podáte psychostimulant zvířatům když jsou ještě mladá, změní to jejich systém vnímání odměny.
Vyžadují mnohem více stimulace, aby dosáhla stejnou míru uspokojení. Takže na velmi konkrétní úrovni, potřebují více jíst, aby dosáhli pocit zasycení. Nebo potřebují dělat více rizikových věcí, aby se zabavili.
Vůbec se přitom nejedná o neškodný jev. Užívání těchto léků ovlivňuje tělesné systémy způsoby, kterým ne zcela rozumíme.
Proto je třeba být nadmíru opatrný, hlavně, když mnohé výzkumy tvrdí, že existují i jiné, dokonce efektivnější metody a bez vedlejších účinků.
Existuje několik nefarmaceutických terapií, které se ukázaly jako poměrně efektivní. Mnohé z nich zahrnují pomoc pro dospělé, kteří se nacházejí v okolí dětí. Jedna věc, která se stane, pokud máte přetíženého a úzkostného rodiče je, že se to přenese i na dítě. Když se dítěti nedaří, dospělí kolem nich se stanou také dezorganizovaní.
Tato negativní zpětná vazba mezi frustrovaným učitelem nebo rodičem a nezvladatelným dítětem může eskalovat mimo kontrolu.
Je proto důležité učit dospělé, jak by měli zvládat sami sebe, jak mít od děti realistická očekávání, jak jim dávat úkoly, které jsou zvládnutelné a jak dosáhnout úspěchu.
Čili, trénování dospělých procesem, jak pomáhat dětem, které věci nezvládají. Existuje několik terapeutických přístupů. Některé používají somato-senzorické terapie jako jóga, jiné se zaměřují na motorické aktivity, jako například bubnování.
Všechny z nich mají nějakou účinnost. Pokud se vám podaří dát dohromady následující věci, pak minimalizujete obrovské množství problémů, které mají děti onálepkované slovem hyperaktivní:
Mnoho lidí nebude souhlasit s tím, že hyperaktivita by se neměla označovat za nemoc. Faktem však zůstává, že mnoho z přidružených projevů tohoto “onemocnění” je možné zvládat aniž by se u dětí vytvořila závislost na lécích.
Uvedené léky totiž narušují mysl i tělo způsoby, kterým zatím dobře nerozumíme a které nebyly dosud dokonce ani jen probádané.
Zdroje: ADHD Not a Real Disease, Says Leading Neuroscientist, 1, 2, 3
Článek Přední neurolog tvrdí, že hyperaktivita u dětí neexistuje. O co tedy jde? se nejdříve objevil na Alternativní Magazín.cz.
]]>