Článek Šokující přiznání. Otec ADHD, Leon Eisenberg nyní tvrdí, že se jedná o podvrh se nejdříve objevil na Alternativní Magazín.cz.
]]>
Leon Eisenberg nyní napadl svůj vědecký objev, onemocnění zvané ADHD. Po čtyřiceti letech své kariéry tak zlehčil sám sebe, když nazval ADHD fiktivní nemocí. Jeho celoživotní dílo si tak sám pošpinil.
Téměř šest milionů dětí je ročně diagnostikováno s onemocněním ADHD. V minulosti byly děti, které měly dlouhou chvíli, anebo se nevydržely soustředit na učení, nazývány nevychovanými spratky.
<
V odborném hledisku tyto děti nedisponují abnormálním množstvím dopaminu, jako ty ADHD děti. Veřejnost napadá skutečnost, že dnes lékaři posílají k psychologovi i děti, které mají pouze pochmurnou náladu například z nevyspání nebo počasí.
Je tak otázkou času, kdy i malé děti začnou chodit na pravidelné dýchánky s psychology.
Tato informace je neuvěřitelná. Lékaři tím dnes „léčí“ špatné známky ve škole. To, že tyto silné medikamenty doprovází nespočet nežádoucích účinků, to, že si na nich dítě vytvoří závislost, že se z nich dítě může stát schizofrenikem, je pro stát, který brojí především za vzdělání, evidentně fuk. Zdraví občanů, natož dětí, je zřejmě na posledním místě.
Co tyto medikamenty mohou dále přivodit?
Rovněž doktor Edward C. Hamlyn se nechal slyšet, že ADHD je podvod, který připravuje děti na drogovou závislost. Neustálá potřeba léků pro potlačení případných společensky nepřijatelných postojů pak totiž bude v pozdějším věku vyžadovat silná antidepresiva.
Organismu, který se od mala učí přijímat léky, později nebude stačit ani běžný lék na bolest.
Zdroj: Shocking. Scientist who discovered adhd now claims its a fake disease
Článek Šokující přiznání. Otec ADHD, Leon Eisenberg nyní tvrdí, že se jedná o podvrh se nejdříve objevil na Alternativní Magazín.cz.
]]>Článek Přední neurolog tvrdí, že hyperaktivita u dětí neexistuje. O co tedy jde? se nejdříve objevil na Alternativní Magazín.cz.
]]>
Jeden z předních světových neurologů pro děti, Dr. Bruce Perry, nedávno veřejně prohlásil, že hyperaktivita (označovaná i zkratkou ADHD) není skutečná nemoc.
Varoval také před hrozbami podávání psychiatrických léků dětem.
Jak dále uvádí:
Když se podíváte na to, jak vám přischla tato nálepka, tak zjistíte, že v podstatě na každého člověka by leckdy sedělo alespoň pár kritérií definujících uvedené onemocnění.
Dr. Perry je profesně starším členem týmu na Akademii pro dětskou traumatologii v Houstonu.
Je také respektovaným členem pediatrické komunity a autorem několika knih o dětské psychologii.
Mnozí rodiče, ale i aktivisté podezírají farmaceutické firmy a jejich motivy při propagování léků určených dětem. Ritalin, Adderall, Vyvanse a další psychofarmaka, která stimulují a mění mysl, jsou dnes stále častěji předepisována dětem ve věku 4 až 17 let.
Dr. Perry uvádí, že předepisování takových léků může být nebezpečné pro celkový fyzický a psychický vývoj dětí. Odvolává se přitom na studie zkoumající účinky těchto léků na zvířata, u nichž byl potvrzen jejich škodlivý vliv na zdraví.
Pokud podáte psychostimulant zvířatům když jsou ještě mladá, změní to jejich systém vnímání odměny.
Vyžadují mnohem více stimulace, aby dosáhla stejnou míru uspokojení. Takže na velmi konkrétní úrovni, potřebují více jíst, aby dosáhli pocit zasycení. Nebo potřebují dělat více rizikových věcí, aby se zabavili.
Vůbec se přitom nejedná o neškodný jev. Užívání těchto léků ovlivňuje tělesné systémy způsoby, kterým ne zcela rozumíme.
Proto je třeba být nadmíru opatrný, hlavně, když mnohé výzkumy tvrdí, že existují i jiné, dokonce efektivnější metody a bez vedlejších účinků.
Existuje několik nefarmaceutických terapií, které se ukázaly jako poměrně efektivní. Mnohé z nich zahrnují pomoc pro dospělé, kteří se nacházejí v okolí dětí. Jedna věc, která se stane, pokud máte přetíženého a úzkostného rodiče je, že se to přenese i na dítě. Když se dítěti nedaří, dospělí kolem nich se stanou také dezorganizovaní.
Tato negativní zpětná vazba mezi frustrovaným učitelem nebo rodičem a nezvladatelným dítětem může eskalovat mimo kontrolu.
Je proto důležité učit dospělé, jak by měli zvládat sami sebe, jak mít od děti realistická očekávání, jak jim dávat úkoly, které jsou zvládnutelné a jak dosáhnout úspěchu.
Čili, trénování dospělých procesem, jak pomáhat dětem, které věci nezvládají. Existuje několik terapeutických přístupů. Některé používají somato-senzorické terapie jako jóga, jiné se zaměřují na motorické aktivity, jako například bubnování.
Všechny z nich mají nějakou účinnost. Pokud se vám podaří dát dohromady následující věci, pak minimalizujete obrovské množství problémů, které mají děti onálepkované slovem hyperaktivní:
Mnoho lidí nebude souhlasit s tím, že hyperaktivita by se neměla označovat za nemoc. Faktem však zůstává, že mnoho z přidružených projevů tohoto “onemocnění” je možné zvládat aniž by se u dětí vytvořila závislost na lécích.
Uvedené léky totiž narušují mysl i tělo způsoby, kterým zatím dobře nerozumíme a které nebyly dosud dokonce ani jen probádané.
Zdroje: ADHD Not a Real Disease, Says Leading Neuroscientist, 1, 2, 3
Článek Přední neurolog tvrdí, že hyperaktivita u dětí neexistuje. O co tedy jde? se nejdříve objevil na Alternativní Magazín.cz.
]]>Článek Nový výzkum zjistil, po kterém rodiči se dědí inteligence se nejdříve objevil na Alternativní Magazín.cz.
]]>
Nový výzkum objevil, že lidé se rodí s geny, které se chovají jinak podle toho, zda byly zděděné po matce nebo po otci.
S dalším zkoumáním došli k nadmíru překvapivému závěru, co se týče dědění inteligenčních schopností jejich potomků.
Zjistili, že za inteligenci jejich dětí jsou převážně zodpovědné geny zděděné po matce.
Vědci věděli už dlouhá léta, že inteligence je rys, který se dědí. Nicméně až dodnes si mysleli, že inteligence se dědí stejně po otci, tak po matce.
Několik současných studií však tento předpoklad nepotvrdilo. Naopak, ukázaly, že děti s největší pravděpodobností zdědí inteligenční vlohy po své matce.
Proč se inteligence dědí po hlavně po matce
Důvodem pro tento jev je skutečnost, že geny zodpovědné za inteligenci se nacházejí na chromozomu X (matky je mají až 2, otcové pouze 1).
Výzkumníci na německé univerzitě v Ulmu zjistili, že mnohé geny a zvláště ty, které jsou odpovědné za kognitivní schopnosti jsou lokalizovány právě na X chromozomech.
Podobnou studii, která potvrdila výše uvedená zjištění, uskutečnili i vědci z Ústavu medicínského výzkumu z Glasgowa.
V roce 1994 výzkumníci provedli průzkum mezi 12.686 mladými lidmi ve věku 14 až 22 let. Zohlednili při tom několik faktorů, jako jsou IQ dítěte, rasa, vzdělání a socioekonomický status.
Závěr byl ten, že nejlepším faktorem na předvídání inteligence dítěte je inteligence jeho matky. Ve zkoumaném vzorku se inteligence dětí pohybovala v průměru jen 15 bodů od jejich matky.
Další faktory určující inteligenci dítěte
Inteligence dítěte nezávisí jen na jeho matce.
Další studie ukazují, že matky hrají klíčovou, ba dokonce až intimní, roli při emocionálním rozvoji svých dětí. Je to hlavně kvůli jejich fyzickému a psychickému poutu během výchovy.
Například výzkumníci na Univerzitě v Minesotě zjistili, že děti, které si do 2. roku života vytvořili silné pouto na svou matku, měli schopnost hrát komplexní hry se symboly.
Zjištění naznačují, že silné pouto s matkou podporuje přirozenou zvědavost a také sebevědomí při řešení problémů bez projevování frustrace nebo změn v náladě.
Znamená to, že matky, které spolu se svými dětmi řeší problémy, tím zároveň stimulují rozvoj jejich potenciálu.
Jiná studie, provedená na Univerzitě ve Washingtonu, ukázala důležitost emocionálního vztahu pro rozvoj mozku.
Výzkumníci strávili 7 let analyzováním toho, jaký vztah mají matky ke svým dětem a jak tento vztah na děti ovlivňuje.
Zjistili, že ve věku 13 let se hipokampus (část mozku zodpovědná za konsolidaci a zpracování informací z krátkodobé do dlouhodobé paměti a prostorovou orientaci) těchto dětí, kterým se dostávalo emocionální podpory matky, je o 10 % větší než hipokampus dětí, jejichž matky si od nich držely emocionální odstup.
Studie na myších potvrzují pozorování u lidí
Jedna z prvních studii v této oblasti se uskutečnila na Univerzitě v Cambridge v roce 1984. Tehdy uměle vytvořili embrya (v podstatě klony) myší, které měly geny jen z matky nebo jen z otce.
Avšak po implantování takových embryí do dělohy, embrya zahynula. Takto objevili, že jisté geny se aktivují pouze tehdy, pokud byly získány z matky a jiné zase, pokud byly získány od otce.
Například geny od otce jsou důležité k tomu, aby začala růst placenta.
Vědci hypotetizovali, že geny důležité pro vývoj embrya budou mít zároveň významný vliv na rozvoj funkcí mozku i u ostatních savců, včetně lidí.
Měli však problém dokázat tuto teorii, protože embrya s geny pouze od jednoho z rodičů rychle hynula.
Tento problém vyřešili až později s rozvojem genového inženýrství. Když vytvořili geneticky modifikovaná embrya, která měla více genů od matky, myším se vyvinuly větší hlavy a mozky.
Na druhou stranu, myši s převahou genů od otce měly menší mozky, ale větší těla.
Jak geny matky a otce ovlivňují mozkové funkce
Tato zjištění pomohla vědcům identifikovat buňky, které obsahovaly geny jen od matky nebo jen od otce.
Zkoumali 6 různých částí mozku, které jsou zodpovědné za rozvoj složitých kognitivních funkcí jako například stravovací zvyky či paměť.
Buňky, které měly geny od otce, se akumulovaly v hypothalamus, amygdaly v preoptickí oblasti a přepážce, což jsou součásti limbického systému a odpovídají za funkce jako sex, jídlo či agrese.
Výzkumníci nenalezli žádné otcovské buňky v mozkové kůře, což je oblast zodpovědná za složité kognitivní funkce jako jsou inteligence, myšlení, jazyk či malování.
Závěr
Výzkumníci zdůrazňují, že tyto výsledky by neměly otce deprimovat. K vyřešení jakéhokoliv, i toho nejjednoduššího matematického problému, se musí zapojit i limbický systém, protože mozek pracuje jako celek.
Pokud se inteligence spojuje s racionálním uvažováním našich matek, pak je stejně ovlivňována intuicí a emocemi, které pocházejí od otců.
Nelze podceňovat ani vliv otců na rozvoj svých dětí a to hlavní tím, že budou pro ně emocionální přítomni.
Zdroj: NEW RESEARCH ESTABLISHES THAT INTELLIGENCE IS INHERITED FROM THE MOTHER
Článek Nový výzkum zjistil, po kterém rodiči se dědí inteligence se nejdříve objevil na Alternativní Magazín.cz.
]]>Článek Nechutný důvod, proč jsem přestal kupovat krabicové džusy se nejdříve objevil na Alternativní Magazín.cz.
]]>
Jeden můj známý si všiml zeleného slizu na brčku, kterým pil džusy v krabičkách. Proto krabičku rozstřihl a přinesl mi ji ukázat.
Byli jsme šokováni z toho, co jsme v ní našli.
V džusu, který ještě nebyl po záruční době se nacházel plesnivý zelený sliz přilepený na okrajích krabičky. Zjistili jsme, že se vůbec nejedná o ojedinělý případ.
Sliz se vytvoří tehdy, pokud do krabičky proniká vzduch, což způsobí, že cukr v džusu začne kvasit.
V dětských džusech se vytváří poměrně často, protože tyto produkty v současnosti již častokrát neobsahují konzervační látky (což je jinak chválihodné).
Vzduch se do krabičky dostane i přes zcela maličké dírky. Dokonce i takové, přes které neuniká tekutina ven, ale vzduch přes ně projít dokáže.
Naštěstí, uvedený sliz není příliš nebezpečný, ale je poměrně nechutný.
Doporučení je, aby lidé zredukovali konzumaci krabicových džusů, protože obsahují vysoké množství špatných cukrů a prázdných kalorií, které nijak nepodporují dobré zdraví.
Kromě toho se mohou stát branou pro jiné nezdravé potraviny a sladkosti.
Důvod je ten, že cukr, který obsahují, vyvolává v těle vyplavování přírodních opiátů. Tělo si pak žádá více.
Platí to i pro jídla s vysokým podílem tuku a soli.
Toto je důvod, proč se lidé stávají závislí na tzv. “Junk” potravinách jako bramborové lupínky, zmrzlina, hamburgery a podobně.
Co se týče krabicových džusů, doporučuje Americká akademie pediatrie následující:
Novorozenci do 6 měsíců by je nikdy neměli konzumovat, pokud to není výslovně doporučeno lékařem (například při zácpě).
Děti mezi 6 měsíci a 6 lety z nich nemají žádný nutriční přínos. Namísto džusů jim dejte čerstvé ovoce bohaté na vitamíny, minerály a vlákninu.
Pokud přece jen dáte dětem pít krabicové džusy, omezte denní objem na maximálně 2 dcl pro děti do 6 let a maximálně 3,5 dcl pro děti od 7 do 18 let.
Nikdy jim nedávejte nepasterizovaný džus (pokud není čerstvě odšťavený).
Každý z nás občas dětem koupí džus v krabičce, protože jsou pohodlné a děti je mají rady. Kromě toho jsou o něco méně nezdravé než bublinkové limonády.
Nicméně obecně nejsou vůbec zdravé a nikdy neumíte říci, zda uvnitř nejsou plesnivé.
Je proto lepší naučit naše děti, že vždy, když jsou žíznivé, ať sáhnou raději po čisté vodě, případně po domácích čerstvě odšťavených džusech.
Zdroj: The Awful Reason Why I Stopped Buying Juice Boxes
Článek Nechutný důvod, proč jsem přestal kupovat krabicové džusy se nejdříve objevil na Alternativní Magazín.cz.
]]>Článek Toto je ten nejjednodušší způsob, jak snížit teplotu u dítěte bez jakýchkoliv léků se nejdříve objevil na Alternativní Magazín.cz.
]]>
Zvýšená teplota je jen ochranná reakce organismu na nějakou infekci. My dospělí to ještě nějak zvládáme, dokážeme si pomoci sami a v nejhorším případě saháme po lécích.
U dětí je to trochu složitější a obtížnější. Pokud nechcete na snížení teploty hned podávat léky, vyzkoušejte tyto rady, které by vám při snižování teploty mohly pomoci.
UPOZORNĚNÍ
Úvodem bychom ještě chtěli poznamenat, že je důležité odhadnout závažnost dané situace. Samozřejmě, že je důležité za všech okolností a při jakémkoliv onemocnění dítěte zajistit odbornou pomoc.
Pokud se však jedná o mírně zvýšenou teplotu a vy nechcete hned sahat po Ibuprofenu nebo jiných lécích, můžete vyzkoušet i tyto rady. Nikdy však nepodceňujte nemoc a snažte se zareagovat patřičně k situaci.
Mezníky teplot
Lékaři jednomyslně doporučují nesnižovat teplotu dítěte, dokud nedosáhne přibližně 38-38,5 ° C. V tomto stavu musí být dítě na lůžku a musí zejména přijímat dostatek tekutin.
Pravidlo číslo jedna tedy zní: Udržujte pitný režim. V případě, že teplota začne stoupat, je třeba ji začít okamžitě snižovat. Základní mezníky při teplotě jsou následující:
Při 37°C až 38°C se jedná o zvýšenou teplotu.
Od 38°C do 40°C se jedná o horečku, teplotu.
Nad 40°C vzniká velmi nebezpečný stav, hyperpyrexie.
Zmíněný lék ibuprofen, ale i ostatní, jako například aspirin nebo paracetamol, mají několik vedlejších škodlivých účinků, které nepříznivě ovlivňují organismus dítěte, a to zejména na žaludeční sliznici a játrech.
Chcete-li je dítěti podávat, vždy byste se měli poradit s dětským lékařem. Teplota se však dá snížit i pomocí těchto bezpečných kroků.
Recept s jablečným octem
Smíchejte v misce jablečný ocet a letní vodu v poměru 1: 3. V tomto roztoku pak namočte hadřík, nejlépe utěrku nebo starou látkovou plenu a přikládejte ji dítěti na čelo, hrudník, zápěstí, ruce a nohy.
Takový octový zábal je dobré nechat na čele dítěte i několik minut, dokud nezteplá. Je třeba ho tedy pravidelně měnit. Klidně ho zatím uklidněte čtením pohádky.
Vlažná voda
Můžete zkusit dítě osprchovat vlažnou vodou, popřípadě mu dávat vlažné obklady. Vlažný obklad dáváme vždy na hrudník, nikdy ne na končetiny.
Dobré je, když ho ještě přikryjete suchou utěrkou. Obklad také měníme každých 10-15 minut.
Další důležité informace
Jak jsme již zmiňovali výše, pokud teplota dlouho neklesá, popřípadě je stále stejná, vyhledejte lékařskou pomoc. Je to znamení toho, že tělo děťátka si nedokáže s danou infekcí samo poradit. Tyto metody byste neměli zkoušet ani v případě, že je děťátko mladší než tři měsíce. Taková malá miminka ještě nemají dokonale rozvinutý systém regulace tělesné teploty.
Článek Toto je ten nejjednodušší způsob, jak snížit teplotu u dítěte bez jakýchkoliv léků se nejdříve objevil na Alternativní Magazín.cz.
]]>Článek Dusící se dítě – noční můra každého rodiče. Takto mu pomůžete a zachráníte do tří minut – sledujte VIDEO se nejdříve objevil na Alternativní Magazín.cz.
]]>
Je více než jisté, že noční můrou každého rodiče je ocitnout se v situaci, kdy se jeho dítě dusí a nevědět jak mu pomoci. Často se to stává zejména u dětí, které spolknou cokoli, co mají po ruce (mince, oříšky, arašídy, semínka).
– Pokud dítě vydává podivné zvuky jako kašlání nebo lapání po dechu, může to být zapříčiněno cizím předmětem, který brání přísunu vzduchu.
– Pokud je dítě potichu, zatímco jeho ústa jsou otevřená a tvářička začíná být červená až fialová, znamená to, že dýchání je znemožněno a dítě potřebuje okamžitou pomoc.
– Pokud dítě hlasitě pláče a kašel je opravdu těžký, může cizí předmět odstranit i samo jeho postupným vykašláváním. Pokud je kašel naopak slabý a zní skoro jako dušení se, měli byste mu pomoci čím dříve.
Jak? Údery na jeho zádíčka.
– Sedněte si na lýtka a předloktí položte na stehno dlaní nahoru.
– Dítě položte na své předloktí tak, aby jeho bříško bylo na vašem předloktí a rukou mu chytíte čelist. Hlavička dítěte by měla být položena níže než jeho tělíčko. Dítě udeřte po zádech 5x. Nebojte se vyvinout trošku více síly.
Pokud to nepomůže, vyzkoušejte tlak na bříško a to tak, že si dítě položíte do klína a rukou mu zachytíte hlavičku, která musí být níže než jeho tělo. 2 prsty volné ruky přiložíte střed hrudníku těsně pod bradavky. Mačkáte do hloubky asi 4 cm a tento pohyb opakujete 5krát. Celý tento proces opakujete, dokud se cizí předmět nedostane z dýchacích cest.
Viz video, které vám ukáže, jak dát novorozenci umělé dýchání.
Zdroj: Every Parent’s Nightmare: How To Save Your Baby From Choking Within 3 Minutes – Watch The Video!
Článek Dusící se dítě – noční můra každého rodiče. Takto mu pomůžete a zachráníte do tří minut – sledujte VIDEO se nejdříve objevil na Alternativní Magazín.cz.
]]>Článek 8 věcí, které vaše děti potřebují, ale neřeknou vám to se nejdříve objevil na Alternativní Magazín.cz.
]]>
Nedlouho poté, co se narodil můj první syn, přišel za mnou někdo, kdo změnil celý můj pohled na rodičovství.
Řekl toto:
“Užijte si každý moment. Dny jsou dlouhé, ale léta krátká. “
Tehdy jsem trpěla nedostatkem spánku a vysokou mírou stresu. Neměla jsem tehdy nálady na nějaké životní pravdy a byla bych mnohem raději, kdyby mi bylo namísto rad nabídnuto pár hodin opatrování dítěte.
Od toho momentu však uběhly již více než 4 roky, během kterých jsem se tisíckrát zamýšlela nad tím, co řekl.
Rodičovství je nádherná bouře. Je jen velmi málo věcí na světě, pokud vůbec, které vám přinesou více radosti a uspokojení.
Samozřejmě, vůbec to není snadné. Jsou dny, které můžete jen přetrpět a počkat, dokud neskončí. Proud dětských plenek a nerozvážná rozhodnutí ohrožují vaše duševní zdraví.
A pak to další den vidíte. Vidíte výsledek jak se těžká práce, ponocování a disciplína nakonec vyplácejí.
Rodičovství je nadmíru důležité. Silné rodiny jsou páteří silných společenství a kultur. Bez silných rodičů vychovávající silné děti zůstává společnost paralyzována a stagnuje.
Rodiče by měli vždy pamatovat na to, že vytvářejí trajektorii života svým dětem.
Buďme ale upřímní. Porozumět dětem není snadné. Stále nerozumím tomu, proč nepřicházejí na svět s manuálem. Celá věc se přitom seběhne příliš rychle.
V jednu chvíli vyčnívá matcebřicho. V následující moment ta kulička čůrá na zdravotní sestřičku v nemocnici. No a dnes zde stojím jen pár dní od jejích čtvrtých narozenin.
Dny jsou dlouhé, ale léta krátké.
Máte jen velmi málo času na přípravu vašich dětí. Za jejich pokerovými tvářemi se však nacházejí reálné potřeby. Aby děti prospívaly v dnešním světě se svou jedinečnou komplexností a výzvami, tady je pár věcí, které potřebují:
Děti si vyžadují čas a zdroje. Musíte jim sloužit a starat se o ně. Musíte investovat do jejich přítomnosti i budoucnosti.
No a jedním z nejlepších způsobů, jak investovat do vašich dětí, je investovat do vašeho manželství.
Pokud vaše děti dostanou přednost před vaším manželstvím, ztratíte děti i manželství. Vaše děti se stanou idoly, které nikdy nesplní vaše očekávání. Vždy od nich budete požadovat více než vám jsou ochotny dát.
Nikdo není perfektní, ale dětem je vždy třeba dát na vědomí, že vztah jejich mámy a otce je důležitý. Říkejte jim, že tatínek (maminka) je pro vás důležitý (á).
Když spolu rodiče hovoří, děti je nesmí přerušovat. Před dětmi se rodiče mohou chovat přítulně, aby viděli, že rodiče jsou si pro sebe navzájem důležití.
Děti mohou sice poslouchat vaše slova, ale následovat budou vaše činy.
Nemůžete je učit něco, co sami nedokážete ztělesnit. Když jim kážete dělat něco, dělejte to i vy.
Nemluvte o spravedlnosti, když nikdy nepomůžete lidem v nouzi.
Možná si myslíte, že jsou děti naivní. Možná máte pravdu. Jste ale stejně naivní, pokud si myslíte, že vás nepozorují (a nenapodobují).
Bez ohledu na to, zda jsou vaše děti novorozenci, batolata nebo teenageři, je vaším úkolem odpojit je od technologií.
Pokud je technologie řešením vaší nudy, pak i u dětí rozvíjíte touhu a žádostivost po zábavě. Učíte je, že život je nikdy nekončící návštěva Disneylandu. A vy jste jejich průvodce po něm.
Není vaším úkolem děti každou chvíli bavit. Není také vaším úkolem chránit je před nudou.
My nejsme proti technologiím. Potřebujete však stanovit hranice. Určete čas, kdy technologie nebudou k dispozici. Začněte třeba s časem během společné večeře.
Dovolte vašim dětem zažít nudu, aby se s ní uměli i sami poprat.
Je zábavné navštívit Disneyland jednou za pár let. Je však nadmíru vyčerpávající, pokud se snažíte přivést Disneyland do vašeho obývacího pokoje.
V některé dny se moje slovní zásoba zúží na dvě slova: ne a přestaň. Je tak jednoduché zdůrazňovat negativně. Když vaše dítě něco pokazí, je to jasné. A co však u věcí, které dělají správně?
A pozitivně také zdůrazňujete? U vás jako u rodiče by měl počet vyslovení “ano” převažovat nad “ne”.
Jak často říkáte svému dítěti “Jsem na tebe hrdá”, “Mám tě ráda”, “Děkuji ti”? Zřejmě si ani jen nedokážete představit sílu pozitivity. Jako teenagerka jsem na to často čekala, zvláště od svého otce. Strašně jsem od něj chtěla slyšet “Miluji tě”.
Věděla jsem, že mě miluje, jen jsem to často neslyšela. To v mé mysli zanechávalo semínko pochybností.
Vaše děti dělají dobrá rozhodnutí každý den. Pokud vaši pochvalu neverbalizujete do slov, není to jen škoda. Je to špatné rodičovství.
Děti říkají ošklivá slova. Říkají však i dobrá. Nevyslovená pochvala je ekvivalentem krabičky s krásným dárkem, která se nikdy neotevře.
Vyzdvihujete pozitivní stránky vašich dětí? Budujete více než strháváte dolů?
V současnosti se rozmáhá jeden znepokojivý trend, zvláště ve sportech. Jmenuje se “efekt trofeje z účasti”. Jde o mnou vymyšlený pojem a v podstatě znamená, že každý je vítěz.
“To je v pořádku, Peťko. Nevyhrál si sice zápas, ale stále si získal trofej. U nás je každý vítězem. “
Ne, není.
Jsem vděčná za své zkušenosti ze sportu. Naučily mě o životě hodně. Více jsem získala z porážky než z vítězství. Trofej za účast nepřipraví vaše děti na reálný život.
V reálném životě ne každý získává cenu. Jsou v něm vítězové i poražení. Vy se však v případě prohry nebo odmítnutí učíte. Vypěstujete si vytrvalost a pevnou vůli.
Prohra vás možná složí, dává vám ale příležitost, abyste se znovu postavili na nohy, silnější než kdykoliv předtím.
Chci, aby moje děti viděly prohru, odmítnutí a ztrátu jako významnou součást života. Chci, aby dokázaly vnitřně ohodnotit svou cenu. Ne číslem na tabuli ukazující skóre. Chci, aby věděly, že špičková úroveň a těžká práce mají smysl.
Život vám nedá trofej jen proto, že se zúčastníte. Někdy sice prohrajete, ale žádná prohra není konečná.
Od momentu, kdy moje děti dokázaly chodit po kolenou, posouvaly hranice.
Když jsme jim řekli, aby se drželi dál od elektrických zásuvek, připlazili se k nim. Když jsme jim řekli, aby nestály na židli, postavili se na ni.
Ze začátku jsem si myslela, že moje děti jsou malí ďáblové, kteří se radují z mé frustrace. Až později jsem si uvědomila, že oni jen testují naše hranice. Chtěly se tím ujistit, že ty hranice opravdu existují.
Stanovte hranice mezi vašimi dětmi a svými očekáváními. Musí vědět, co se může a co ne. Musíte však stanovit i hranice mezi vašimi dětmi a nekonečným množstvím aktivit a příležitostí.
Nedokážete dělat všechno. Vaše děti nemohou všechno zažít. Pro ně vypadá každá příležitost zajímavě.
Je vaším úkolem uzemnit své děti a zabránit jim, aby se utopily v aktivitách.
Nedovolte, aby vaše rodina začala uctívat idol vytíženosti a zaneprázdněnosti aktivitami či kroužky ve škole. Naučte se říct ne.
Dnes se tento idol vytíženosti aktivitami příliš rozmohl. My se cítíme důležití a jsme hrdí, jak jsou naše děti nadané. Bohužel, tímto obětováváme své děti na oltář perfekcionismu.
Těšíme se, že naše děti jsou nejlepší. To nám dává pocit nadřazenosti. Zároveň to nadměrně přetěžuje hlavně teenagery, kteří jsou posedlí vnějšími úspěchy. Vytváří to však nejednou i pocit úzkosti a stresu.
Vaše děti vám to zřejmě neřeknou, ale potřebují, abyste za ně řekli “Ne”.
Než jsem se stala rodičem, snila jsem o tom, že budu mít syna. Hráli bychom si na schovávanou. Vedla bych jeho malý ligový fotbalový tým. Pak by vyrostl na atleta a hrál za školu basketbal.
Někdy mezi početím a porodem se však mé srdce začalo měnit.
Zjistila jsem, že moje sny týkající se syna vůbec nebyly o mém synovi. Byly všechny o mně. Chtěla jsem znovu prožít momenty, které přopomínaly moje dětství.
Pomohlo mi to vidět své děti takovými, jaké jsou, bez mých vlastních očekávání.
Možná moje děti budou hrát basketbal nebo se stanou atlety. Nyní jsem však více zaneprázdněná tím, abych jim pomohla stát se tím, kým chtějí ony. To by mělo být i vaším cílem jako rodiče.
Pomozte svým dětem najít jejich dary, talent a danosti, čili věci, ve kterých se jim přirozeně daří. Dejte jim prostor k objevování a zkoušení nových věcí. Nenuťte jim vaše vlastní očekávání.
Také děti neporovnávejte s jinými dětmi. Byly stvořeny jako jedinečné bytosti, ne stejné.
A už nikdy neporovnávejte své děti mezi sebou. Přestože jsou sourozenci, také jsou jedinečné. Barometrem dítěte není jeho sourozenec nebo sousedovy děti. Je jím zrcadlo.
Naučte je, aby se porovnávaly s osobou, kterou byly včera. Ne s osobou, která stojí vedle nich.
Vaším největším soupeřem v boji o velikost je osoba v zrcadle. Přestaňte vaše děti porovnávat. Začněte je povzbuzovat, aby byly nejlepší verzí sebe samých.
Můj nejmladší syn má teprve 3 roky, ale už teď ho zajímá jeho tělo. Ptá se na různé “části” a proč chlapci a dívky nevypadají stejně.
I přes ošemetnost tématu, jsme už s ním o sexu mluvili. Samozřejmě ne ve stylu, jako byste mluvili s teenagerem. No vysvětlili jsme mu, že dívky a chlapci byli stvořeni s jistými rozdílnými částmi těla.
Také jsme mu vysvětlili, že by se za určité části těla neměl chytat sebe ani jiné. Tedy, pouze základy. Neměli byste se ani vy ostýchat s dětmi o těchto tématech mluvit.
Sama mám jako dítě s tímto jednu nepříjemnou zkušenost. V jeden okamžik se stalo, že na mě vyhrklo spoustu slov, kterým jsem nerozuměla a nedokázala je ani vyslovit. To mě znechutilo mluvit více na téma sexu s vlastními rodiči.
Raději než shozením bomby neznámých slov najednou na vaše děti, proč s nimi toto téma neprobírat postupně když rostou?
Těžkým tématům se prostě nevyhnete. Vaše děti se i tak dříve či později o sexu dozvědí. Dozví se také o drogách či alkoholu. Otázkou je, kdo jim o tom řekne jako první?
Sedět na zadku a myslet si, že na to přijdou sami, je špatná výchova. Sex je nádherný dar, ale pokud se s ním špatně zachází, může i ničit.
Pokud nevytvoříte kulturu otevřených rozhovorů a dialogu, děti si najdou jinou kulturu, která to udělá za vás. To se však obvykle nekončí dobře.
Zdroj: 9 Things Your Kids Need (But Won’t Tell You)
Článek 8 věcí, které vaše děti potřebují, ale neřeknou vám to se nejdříve objevil na Alternativní Magazín.cz.
]]>Článek Sledování televize ohrožuje děti a způsobuje více než 30 zdravotních potíží, potvrdily studie se nejdříve objevil na Alternativní Magazín.cz.
]]>
Dalo by se říci, že kdo dnes nemá televizi, jako by nebyl. Televize se stala běžnou součástí našich domácností a zároveň se stala konzumním přístrojem, ve kterém můžeme shlédnout dnes již prakticky cokoli, násilí nevyjímaje.
I proto průběžně vznikají různé studie, které mají posoudit vliv sledování televize na zdraví člověka. My vám dnes přinášíme několik takových závěrů vč. následných doporučení týkajících se doby sledování TV různými věkovými skupinami.
1/ Je hlavní příčinou deprese
2/ Snižuje studijní výsledky
3/ Snižuje libido u mužů a žen
4/ Je nejčastější příčinou poloviny trestné činnosti související s násilím
5/ Brzdí vývoj dětského mozku
6/ Poškozuje mozek u dětí i dospělých
7/ Utlumuje vývoj mluvení
8/ Snižuje chápáni čteného textu
9/ Zvyšuje pravděpodobnost rozvoje hyperaktivity u dětí
10/ Snižuje tvořivost a představivost
11/ Snižuje schopnost uspět
12/ Způsobuje problémy se zrakem
13/ Zmenšuje pravděpodobnost že budete cvičit
14/ Způsobuje emoční problémy
15/ Jedna z mnoha příčin autismu
16/ Způsobuje, že více jíte
17/ Způsobuje touhu po sladkém
18/ Způsobuje obezitu
19/ Zvyšuje šance dětí stát se později alkoholikem
20/ Způsobuje že se muži cítí být v lásce s partnerem druhotní
21/ Způsobuje, že ženy cítí, že si méně zaslouží lásku
22/ Způsobuje, že spolu rodina tráví méně času
23/ Zvyšuje množství rozvodů
24/ Zvyšuje množství negativních nálad
25/ Zvyšuje počet napodobených sebevražd
26/ Snižuje sebevědomí a sebedůvěru
27/ Snižuje váš věk dožití
28/ Snižuje sportovní výkon
29/ Způsobuje Alzheimerovu chorobu
30/ Stresuje tělo
31/ Způsobuje spánkovou deprivaci
32/ Zvyšuje touhu po kosmetických chirurgických zákrocích
Vzhledem k tomu, že doba sledování televize je přímo úměrná tomu, jak jste v životě šťastný, čím méně tedy budete TV sledovat, tím lépe. Nicméně si uvědomujeme, že totální odstranění televize z vašeho života nemusí být realistické a jelikož vlády světa nejsou dostatečně zodpovědné, aby vytvořily bezpečnostní pokyny pro sledování televize, přinášíme vám několik pokynů od výzkumníku z Harvardu založených na současné vědě.
* Děti mladší tří let, by se neměly dívat na žádnou zábavu na obrazovce
* Po tomto věku by sledování kvalitních programů v televizi mělo být omezeno na jednu hodinu denně
* Teenageři by měli být omezeni na 1,5 hodiny denně
* A dospělí dvě hodiny denně
Na závěr jeden citát Dr. Arica Sigmana. „Zbavení se vaší televize by nemělo být považováno za extrém a po krátké době vám to bude chybět jen velice nepravděpodobně.”
Zdroj: endalldisease.com
Článek Sledování televize ohrožuje děti a způsobuje více než 30 zdravotních potíží, potvrdily studie se nejdříve objevil na Alternativní Magazín.cz.
]]>Článek Zlepšete spánek vašich dětí. Změňte jejich stravování takto a budou spát déle a bez probuzení se nejdříve objevil na Alternativní Magazín.cz.
]]>
Nespavost mezi dětmi je dnes velmi rozšířená. Odhaduje se, že jí trpí 30 až 40 % dětí.
Pokud se projevuje dlouhodobě, může vyústit do množství dalších zdravotních potíží, včetně únavy, sníženého výkonu ve škole, deprese, problémy s chováním, přibíráním a celkově oslabeným zdravím.
Studie Oxfordské univerzity publikovaná v Journal of Sleep Research (Žurnál výzkumu spánku) odhalila cenné informace v souvislosti s nespavostí u dětí.
A co je ještě důležitější, poskytla více světla do přístupu orientovaného na zlepšování spánku pomocí výživy.
Výzkumníci zkoumali průběh spánku u 395 dětí ve věku od 7 do 9 let. Kromě toho, provedli analýzu vzorků krve těchto dětí, v nichž měřili úroveň DHA omega 3 mastné kyseliny.
Jak jsme již uvedli v úvodu, množství dětí trpících nespavostí je velmi velké – 30 až 40 %.
Když výzkumníci porovnali úroveň DHA s celkovou délkou nočního spánku, odhalili mezi těmito dvěma veličinami korelaci.
Čím nižší byla hladina DHA v krvi, tím výrazněji docházelo u dětí k redukci spánku a opačně, vysoká hladina DHA byla spojeny s výrazně lepším a delším spánkem.
Aby otestovali, zda vyšší hladina DHA dokáže u dětí vést ke zlepšení spánku, podávali výzkumníci jedné skupině dětí DHA (jako výtažek z mořské řasy) a druhé skupině placebo po dobu 16 týdnů.
Obě skupiny dětí byly poté vyhodnoceny co do kvality jejich spánku pomocí techniky zvané aktigrafie.
Tato technika poskytuje hloubkovou analýzu délky spánku, počtu nočních probuzení a dokonce i kvality samotného spánku.
Studie došla k závěru, že děti, kterým bylo podáváno DHA, demonstrovaly nejen lepší kvalitu spánku, ale i méně a kratší noční probuzení.
Také bylo u nich zaznamenáno prodloužení trvání spánku o téměř jednu hodinu.
Přesný mechanismus, jak DHA přispívá ke zlepšení spánku není zatím znám a vyžaduje si to další výzkum.
Nicméně autoři studie spekulují, že to může být díky propojení mezi DHA a produkcí spánkového hormonu melatoninu.
Adekvátně regenerující spánek je základním předpokladem pro správnou funkci mozku. Tento nový výzkum poskytuje cenné informace rodičům dětí, které mají potíže se spaním.
Správnou stravou, případně cíleným doplňováním některých složek stravy, je možné docílit, aby děti přijímaly dostatek omega-3 mastných kyselin.
Mezi potraviny bohaté na omega-3 kyseliny a zvláště DHA patří některé mořské ryby jako losos, sardinky, makrela či sleď.
Někteří rodiče však mohou mít obavy ze znečištění těchto ryb těžkými kovy, jako jsou olovo či rtuť.
V takových případech je možné užívat doplňky rybího oleje, u kterých se výskyt těžkých kovů přísně sleduje.
Alternativou může být i lněný olej. Ten je dobré podávat například tak, že se smíchá s jogurtem.
Malou nevýhodou lněného oleje je, že se po otevření musí držet v temnu a chladu (například v lednici), aby nezoxidoval.
Kromě toho, lněný olej obsahuje ne přímo DHA, ale ALA omega-3 mastnou kyselinu. Ta se pak musí v těle přeměnit na DHA, které se však získá mnohem méně, než bylo původní množství ALA.
Rybí olej je tedy lepší v tom, že ve srovnání s lněným olejem a po zohlednění nutnosti konverze ALA na DHA, je až 6-krát koncentrovanější.
Zdroj: A Surprising Nutrient That Helps Kids Sleep
Článek Zlepšete spánek vašich dětí. Změňte jejich stravování takto a budou spát déle a bez probuzení se nejdříve objevil na Alternativní Magazín.cz.
]]>Článek 11 závažných důvodů proč by děti do 12 let neměly používat smartphony ani tablety se nejdříve objevil na Alternativní Magazín.cz.
]]>
Technologie se stále rozvíjí a již několik let nám umožňuje žít pohodlnější život. Víte ale, co tyto mobilní zařízení způsobují dětem?
Děti by měly mít zamezen přístup k zařízením jako mobilní telefony, tablety a podobně. Tyto technologie mají na děti 4 až 5 krát více nepříznivý dopad než běžné televizory. To u nich může vést k vývojovým poruchám.
Mnoho studií poukazuje na to, že dané technologie dětské zdraví poškozují. Přesto mnozí dospělí svým ratolestem nadále k těmto zařízením umožňují neomezený přístup.
Nejen děti, ale dokonce i batolata se dnes noří do virtuálního světa, což je ochuzuje o kriticky důležité faktory pro jejich správný vývoj, chování a učení.
Následuje 11 důvodů, proč byste své děti měli držet pryč z dosahu elektronických zařízení.
Mezi narozením a 2 lety se objem mozku dítěte ztrojnásobí a pokračuje v rapidním rozvoji až do věku 21 let. Časný vývoj mozku je ovlivňován pobídkami z prostředí, respektive jejich nedostatkem.
Mozek vystaven nadměrnému používání těchto technologii ukázal později sklony k nedostatku pozornosti, opožděnému kongnitivnímu vývoji, poškození intelektu, zvýšení impulzivity a snížení schopnosti samoregulace.
Mobilní technologie omezují pohyb dětí, což zpomaluje jejich vývoj. 1 ze 3 dětí přichází do školy s opožděným mentálním vývojem, což nepříznivě ovlivňuje jejich akademické pokroky. Pohyb posiluje pozornost a schopnost učit se. Pokud se používají technologie před 12. rokem života, má to na děti neblahý vliv.
Děti, kterým je dovoleno mít ve své dětském pokoji elektronická zařízení, mají o 30% vyšší riziko obezity. V USA a Kanadě je každé třetí dítě obézní. Evropa je v tomto rychle dohání. U 30 % obézních dětí dochází k rozvoji cukrovky.
Obézní lidé mají mnohem větší riziko infarktu a mozkové mrtvice. To výrazně zkracuje jejich věk dožití. Děti 21. století mohou být první generací, která nepřežije vlastní rodiče.
60 % rodičů u svých dětí nekontroluje používání mobilních technologií. 75 % dětí má povoleno je používat v dětských pokojích. Uvedených 75% dětí má permanentně nedostatek spánku a to až do té míry, kdy to ovlivňuje jejich známky ve škole.
Nadužívání technologii je příčinným faktorem mnoha duševních chorob jako deprese, úzkost, poruchy navazování vztahů, nedostatek pozornosti, autismus, bipolární porucha, psychóza a problémové dětské chování. Dnes má 1 ze 6 dětí nějaký problém s duševním zdravím.
Násilí v médiích vyvolává agresivitu i u dětí. Mnohé hry v mobilech jsou násilného nebo sexuálního charakteru, což má na děti stejně nepříznivý vliv. V USA je již násilí v médiích charakterizováno jako riziko pro veřejné zdraví, protože přímo ovlivňuje agresivitu dětí.
Je registrováno stále častější používání donucovacích prostředků a odlučovacích místností na zvládání agresivních projevů dětí.
Média zobrazující rychlý pohyb dokážou vyvolat nedostatek pozornosti a sníženou koncentraci.
Zhoršují paměť tím, že mozek si přeuspořádává neuronová spojení v přední mozkové kůře. Děti, které nedokáží koncentrovat svou pozornost, se nedokážou ani učit.
Když rodiče vystavují děti většímu množství technologii, sami se od nich odpoutávají. Při absenci vazby rodiče a dítěte, se dítě váže na zařízení. To následně vede k závislosti. 1 z 11 dětí ve věku 8 až 18 let je dnes závislých na technologiích.
V květnu 2011 zařadila světová zdravotnická organizace (WHO) mobilní telefony do rizikové kategorie 2B (možný karcinogen) právě kvůli jejich radiačním emisím.
V roce 2013 doktor Anthony Miller z Univerzity v Torontu, Fakulty veřejného zdraví, na základě výzkumu doporučil, aby frekvence mikrovlnného záření byly zařazeny do kategorie 2A (pravděpodobně karcinogenní).
Způsob, jakým jsou dnes děti vychovávány a vyučované v oblasti technologii, je neudržitelný. Děti budoucnosti bohužel nebudou, protože neexistuje budoucnost pro děti, které technologie využívají až příliš.
Je běžné, že u dětí, které se celé hodiny dívají na obrazovku, se rozvine onemocnění zraku. Říká se také, že trpí syndrome počítačového vidění. Nedávno proběhla médii zpráva, že je dnes o 30% více krátkozrakých dětí.
Příčinou je jednak dlouhodobé koukání do blízka a také nedostatek denního světla, protože děti sedí doma u obrazovek namísto hraní se venku. Problémem se zrakem u dětí dokážete předejít tak, že jim budete limitovat čas jejich sledování na 30 minut denně.
Zdroj: 11 Reasons Why Children under the Age of 12 Should not Use Handheld Devices
Článek 11 závažných důvodů proč by děti do 12 let neměly používat smartphony ani tablety se nejdříve objevil na Alternativní Magazín.cz.
]]>